ATP v roce 2012, část II. Antukovým králem opět Nadal, Wimbledon dobyl posedmé Federer

Rafael Nadal čekal na titul 10 měsíců, měl i problémy s kolenem, přišla však antuková část sezony a španělský tenista byl zase k nezastavení. Začalo to v Monte Carlu, kde ve finále po sedmi finálových porážkách v řadě s Novakem Djokovičem konečně srbského rivala zdolal a místní turnaj Masters 1000 už poosmé v řadě ovládl. Týden na to přidal sedmý titul z domácí antuky v Barceloně a na kontě měl už 10 vyhraných zápasů po sobě bez ztráty jediného setu.

Španěla přibrzdila pouze modrá antuka v Madrida, kde pořadatelé experimentovali s novým povrchem. Ten měl mít vlastnosti klasické červené antuky, jiná měla být jen barva - kvůli lepší viditelnosti míčků na televizních obrazovkách. Tenisté však antuku kritizovali ještě před začátkem turnaje a během něj rozčarování vzrůstalo.

Sám Nadal chtěl hrát v botách na trávu, výjimku ale nedostal a už ve druhém zápase prohrál s krajanem Fernandem Verdaskem. Pokud nedojde ke změně, tak tu za rok hrát nebudu, čertil se po vyřazení zklamaný Nadal.

Když se však rodák z Mallorky vrátil na tradiční antuku, byl znovu k neporažení. Na Masters v Římě vyhrál už posedmé a na French Open odletěl opět jako největší favorit. I když ho trápil zánět v kolenu, suverénně prolétl do finále. V něm sice v 23. letošním utkání na červené antuce ztratil první set, i se světovou jedničkou Djokovičem si ale nakonec poradil a získal tak již 7. titul z Roland Garros. Během pařížské jízdy si připsal už 150. vítězný zápas na grandslamu, což dokázal jako nejmladší tenista v historii.



A co že vlastně Nadala žene za výhrami? Nečekejte žádné velké motivace - Nadal má jen strach z porážek.

Na antuce to španělský bojovník zvládl i s bolavým kolenem, které ho trápilo od březnového Miami, na trávě to už ale nešlo. V Halle prohrál už ve čtvrtfinále s Kohlschreiberem a před Wimbledonem se vydal odpočívat k rodině.

Do grandslamu v londýnském All England Clubu sice dvojnásobný šampion vstoupil výhrou 3-0 nad Brazilcem Belluccim, celkem pět ztracených gamů na servisu ale naznačovalo problémy. Ty přišly hned ve 2. kole. Na Nadala si totiž senzačně vyšlápl český tenista Lukáš Rosol, který po skvělém výkonu zvítězil 3-2 na sety.

Nadal pak kvůli stupňujícím se bolestem kolena zrušil exhibici v Madridu, postupně se odhlašoval z dalších turnajů včetně olympiády, US Open a Turnaje mistrů a do konce sezony se už na kurtech neobjevil.

Novak Djokovič pokračoval ve výborných výkonech i na antuce, jeho jedinými přemožiteli byl pouze Nadal a na kritizované modré antuce v Madridu krajan Janko Tipsarevič.

V Monte Carlu se srbský tenista dostal do finále, i díky obratům s Dolgopolovem a Berdychem. V boji o titul ale padl s Nadalem. Kvůli úmrtí dědečka se rozhodl neobhajovat titul v Bělehradu.

Pak už následoval Madrid, kde po prvním zápase na kluzkém povrchu zuřil: příště přijdu v kopačkách nebo pozvu Chucka Norisse. S netradičním povrchem se Djokovič sžít nedokázal, ve čtvrtfinále prohrál s Tipsarevičem a po zápase prohlásil: už nikdy modrá antuka.

Na antuce v Římě se bělehradský rodák dostal do finále, ve kterém našel znovu přemožitele v Nadalovi. Na Roland Garros ve čtvrtfinále utekl ze čtyř mečbolů Francouzi Jo-Wilfriedu Tsongovi a po zdařilé semifinálové odvětě proti Federerovi postoupil poprvé do pařížského finále. Zkompletovat sbírku grandslamových titul však nedokázal, ve finále se totiž opakoval scénář z Monte Carla a Říma: triumfoval antukový král Nadal.

S modrou antukou v Madridu se dokázal dobře vypořádat Roger Federer. V prvním zápase proti Raonicovi měl sice namále, nakonec však došel až do finále, v němž si poradil s Berdychem a připsal si už jubilejní 20. titul z turnajů Masters 1000.

Řím ale zůstal opět nedobytým, v semifinále podlehl Djokovičovi.

Na French Open Federer nejprve vyrovnal Connorsův rekord, který pak okamžitě i překonal, když porazil Rumuna Ungura a vyhrál už 234. zápas na grandslamovém turnaji. Ve čtvrtfinále proti Del Potrovi dokázal švýcarský tenista útéct ze stavu 0-2 na sety, v semifinále ale po 14 dnech znovu nedokázal vyzrát na Djokoviče.

Na oblíbené trávě začal tradičně v Halle, kde se dostal už posedmé do finále, v něm ale překvapivě nestačil na domácího Tommyho Haase.

Ve Wimbledonu už ale zase přišly Federerovy velké chvíle. Ve 3. kole sice prohrával s Francouzem Julienem Benneteauem už 0-2 na sety a byl dva míčky od vyřazení, kritickou situaci ale zvládl a v turnaji pokračoval. V osmifinále proti Malissovi Švýcara vyděsila bolest zad, i s tím si ovšem Federer poradil a postoupil do 33. grandslamového čtvrtfinále v řadě.

V semifinále Federer oplatil porážku z Paříže Djokovičovi a po 3 letech na londýnské trávě postoupil do finále. V něm ho čekal domácí Murray, který dokonce získal první set, Federer však zápas otočil a ziskem už 7. wimbledonského titulu vyrovnal Samprasovy rekordy. Vrátil se totiž do čela světového žebříčku, ve kterém stanul celkově již 286. týden, čímž vyrovnal a o týden později i překonal rekord Samprase.



Andy Murray na antuce jako již obvykle nezářil. V Monte Carlu skončil ve čtvrtfinále na Berdychovi, v Barceloně prohrál dokonce s Raonicem, v Madridu kvůli zranění zad raději nehrál a v Římě skončil ve třetím kole na Gasquetovi. Jako relativní úspěch mohl brát alespoň postup mezi nejlepší osmičku na French Open, kde padl až s Davidem Ferrerem.

Murrayho chvíle ale měly teprve přijít. Na trávě v londýnském Queensu sice ještě překvapivě nestačil na Francouze Nicoláse Mahuta, ve Wimbledonu už ale začal své životní období. Na nejslavnějším turnaji se totiž dostal jako první Brit po 74 letech do finále Wimbledonu, a i když v boji o celkově vítězství podlehl Federerovi a čekání na svůj premiérový grandslamový titul ještě neukončil, odpíchl se ke skvělému létu.

Tomáš Berdych mohl být s antukovou částí sezony částečně spokojený, i když by si asi přál více. V Monte Carlu si poradil s Murraym a dostal se do semifinále, v něm už ale prohrál s Djokovičem. Trápily ho drobné problémy s ramanem, a tak raději vynechal turnaj v Barceloně.

A udělal dobře, neboť na modré antuce v Madridu využil špatné koncentrace většiny hvězd a suverénně prolétl do semifinále. V něm si poradil i s Jaunem Martinem Del Potrem, vyrovnané finále proti Federerovi ale v druhý titul z turnajů Masters 1000 už přetavit nedokázal. V Římě pak ztroskotal na dalším hráči Top 10 Nadalovi.

Koncem června nastaly slabší chvíle nejlepšího českého tenisty. Na French Open vypadl v osmifinále s Del Potrem a ve Wimbledonu doplatil na záludný los, který mu hned v prvním kole připravil souboj s nevyzpytatelným Ernestsem Gulbisem. Lotyš odehrál jeden ze svých nejlepších zápasů a trochu nečekaně zvítězil ve třech tie-breacích. Berdych se pak trápil až do konce prázdnin.

Životní období prožíval Lukáš Rosol. Na antuce v Bělehradu si bez ztráty servisu zajistil premiérové čtvrtfinále na okruhu ATP, v němž ho navíc čekal hratelný soupeř, Španěla Pabla Andújara ale přehrát nedokázal.

V londýnském Queens Clubu si pak připsal svou vůbec první výhru na trávě a po skalpu Baghdatise se dostal nečekaně až do 3. kola. V něm už byl nad síly české trojky Chorvat Marin Čilič.

Životní zápas měl ale teprve před sebou. Ve Wimbledonu porazil Dodiga a ve 2. kole si zajistil střetnutí s dvojnásobným šampionem Rafaelem Nadalem, kterého vyzval na Centrálním kurtu. Rosol si věřil a v samotném zápase předvedl obrovskou nebojácnost. Byl psychicky silný, hrál koncentrovaně od prvního do posledního míčku a španělského favorita nakonec senzačně vyřadil.



Nadal po utkání nehledal alibi pro svou porážku (na konci roku ale už ano) a předvídal, že český tenista má v Londýně šanci dokázat velké věci. Rosol však ve 3. kole nestačil na bezchybného Kohlschreibera.

Čeští tenisté společně postoupili do semifinále Davisova poháru, když v domácím prostředí zdolali Srbsko, kterému chyběl Djokovič. Na úspěch sahali i ve Světovém poháru družstev v Düsseldorfu, Srbům se však ve finále odveta za Davis Cup povedla.

Velký návrat v 27 letech zaznamenal Brian Baker. Američan, jenž v letech 2006 až 2011 kvůli zranění prakticky nehrál, na antuce v Nice začal v kvalifikaci, přes Stachovského a Monfilse však postoupil poprvé v kariéře do čtvrtfinále turnaje ATP, nezastavil se na Kukuškinovi ani Davyděnkovi a senzačně postoupil do finále. V něm jeho pohádkový příběh ukončil až Španěl Nicolás Almagro.

V druhé polovině roku už Baker nijak nezářil, upozornil však na sebe ještě ve Wimbledonu. Z kvalifikace se prodral přes Ruie Machada, Nieminene a Paireho až do osmifinále, ve kterém padl s Kohlschreiberem. Ještě loni přitom Baker dělal trenéra na univerzitě.

Skvělou sezonu prožil David Ferrer a už v červnu měl na kontě čtyři tituly - každý z jiného povrchu. Sbírku zkompletoval na trávě v Hertogenboschi.

Andy Roddick během stejného týdne postoupil na trávě v Eastbourne po 16 měsících do finále a po roce a půl se dočkal i titulu. Cestou za ním si připsal už 600. vítězství na okruhu ATP.

Až ve 33 letech se premiérového semifinále na okruhu ATP dočkal Michael Russell. Američan životního úspěchu dosáhl na rychlé antuce v Houstonu.

Rekord v rychlosti podání sebral Chorvatu Ivu Karlovičovi Australan Samuel Groth. Nové maximum - servis o rychlosti 263 km/h - Groth vytvořil na challengeru v korejském Busanu. Výkon ale mnozí, včetně Karloviče, zpochybňovali.

O další rekordní zápis se postaral John Isner. V druhém kole Roland Garros sice prohrál s domácím Paulem-Henrim Mathieuem 7-6 4-6 4-6 6-3 16-18, společně ale po pěti hodinách a 41 minutách odehráli druhý nejdelší zápas v historii pařížského grandslamu a zároveň překonali rekord v počtu odehraných gamů.

Nešťastně skončilo finále v londýnském Queen's Clubu, kde frustrovaný David Nalbandian nakopl reklamní banner, který následně rozsekl holeň čárovému rozhodčímu. Hlavní sudí Argentince za nesportovní chování diskvalifikoval a titul spadl do klína Marinu Čiličovi.

Senzačními vítězi wimbledonské čtyřhry se stali Jonathan Murray a Frederik Nielsen. Britsko-dánské duo startovalo ve Wimbledonu pouze díky volné kartě od pořadatelů a odvděčili se překvapivým vítězným tažením. V semifinále outsideři vyřadili obhájce titulu Boba a Mika Bryanovy a jako první pár s divokou kartou v historii Wimbledonu postoupili do finále. V něm je nezastavil ani pátý nasazený pár Lindstedt s Tecauem.

Kariéru v Monte Carlu ukončil Chorvat Ivan Ljubičič.