Austinová: Nejpůsobivější okamžik letošní sezony? Triumf Ostapenkové na Roland Garros

"Myslím, že tohle je největší událost letošní sezony," řekla směrem k vítězství dvacetileté Jeleny Ostapenkové na Roland Garros Austinová. "Obzvlášť působivé je to i vzhledem k tomu, že je to její vůbec první titul na okruhu WTA. Spousta hráček se o své první tituly snaží na turnajích kategorie International, některé uspějí na turnajích Premier, ale ona zaznamenala své první vítězství hned na grandslamu, což je prostě něco exkluzivního."

"Já jsem cestu Jeleny v Paříži sledovala a udělala na mě velký dojem. To, jakým stylem bojovala a nevzdávala se, bylo úžasné. Když si to tak vezmete, tak ona odehrála skoro všechny zápasy ve třech setech, jen dva vyhrála ve dvou. Ve finále hrála proti zkušené hráčce, s níž prohrála první set a ve druhém měla Halepová brejk, Jelena se ale nevzdala, zlepšila svou hru a zaslouženě si došla pro vítězství."

"Velice se mi líbí i to, jaké výsledky má po French Open. Některé holky totiž vyhrají jeden turnaj a na dalších už nepředvedou nic, protože nezvládnou ten tlak očekávání. Jelena ale zvládla přechod na trávu a ve Wimbledonu prohrála až ve čtvrtfinále s Venus Williamsovou, což není vůbec žádná ostuda, naopak," připomněla Američanka.

Austinová kromě Ostapenkové chválila také Španělku Garbiñe Muguruzaovou, jež ve finále slavného turnaje v All England Clubu přehrála sedmatřicetiletou pětinásobnou wimbledonskou šampionku Venus Willamsovou a získala tak svůj druhý grandslamový titul. "Ona je dalším příkladem hráčky, které se daří převážně na grandslamech. Tohle je věc, kterou moc nechápu, protože některé hráčky se o grandslamový titul snaží celou kariéru, vyhrají dvacet jiných turnajů, ale na grandslamu prostě neuspějí. Garbiñe ale vloni vyhrála French Open a od té doby nehrála na žádném turnaji ani jednou finále. A teď vyhrála Wimbledon," žasla bývalá světová jednička.

Pozornost Austinové přitahují také dva velké návraty bývalých světových jedniček a grandslamových šampionek Azarenkové a Šarapovové. "Myslím si, že aktuální stav ženského tenisu je hodně zajímavý a já se moc těším na to, že Šarapovová bude zase hrát. Naprosto chápu rozhodnutí organizátorů Rogers Cupu udělit Marii i Viktorii divoké karty. Obě patří mezi nejlepší tenistky světa, které fanoušci milují," konstatovala Američanka.

"Azarenková odehrála výborný Wimbledon. Vybrala si pro návrat travnaté turnaje, což muselo být hodně náročné, protože tráva je dost specifický povrch. Nakonec si ale myslím, že to bylo velmi chytré rozhodnutí, protože odehrála několik zápasů a teď může na betonech znovu ukázat svou sílu. Očekávám od ní velké věci, protože to, jak hrála po půlroční pauze, bylo skvělé. Navíc má dle mého třeba oproti Šarapovové výhodu v tomu, že je fit," řekla na adresu dvojnásobné šampionky z Australian Open Austinová.

"Mariu znovu přibrzdilo zranění, ale jinak se mi její návrat opravdu moc líbil. Bylo na ní poznat, že jí tenis hodně scházel. Má velkou motivaci se zlepšovat a v jejích silách je jistě i to, aby se vrátila mezi špičku."

Austinová se vyjádřila také k dalším nadějím nové tenisové generace. "V tenise je spousta talentovaných holek, které mohou v budoucnu uspět na světové úrovni. Spousta z nich už nyní zaznamenává postupné zlepšení, dostává se do hlavních soutěží velkých turnajů, hraje s hráčkami z Top 20 a nakukuje tak do vrcholového tenisu. Bohužel se mi ale zdá, že od nich všichni hned něco čekají. A to je tak opravdu všude - v britském, americkém, ale i třeba i v kanadském tisku. Podle mého názoru bychom měly tyhle hráčky nechat nadechnout. Dostat se třeba do Top 100 je pro ně velice náročné, protože ta konkurence je opravdu velká, a když neustále slyší, jak se od nich něco čeká, může je to brzdit."

"Já osobně zastávám názor, že by si hráčky a hráči měli zažít úspěch na každé úrovni. Ono je sice krásné, když uspějete na velkém turnaji, ale pak se právě může stát, že další rok nepředvedete nic dalšího. Dle mého by měli hráči pocítit úspěchy mezi juniory, poté na menších turnajích a až pak se postupně propracovat k těm větším podnikům a akcím. I díky této cestě si pak hráč mnohem více uvědomuje, co všechno už dokázal a ví, že nic nemá zadarmo. Takoví hráči pak nakouknou mezi špičku a ví, že musí dál makat, ví, že úspěch nepřijde hned."

"Někteří se ale bohužel snaží některou z těch fází přeskočit, protože si myslí, že jim něco uteče. Když se ale podíváte na to, v jakém věku dnes hráči mohou hrát na té nejvyšší úrovni, tak je možná na místě připomenout, že není kam spěchat. Venus je 37 a hrála finále Wimbledonu, Rogerovi je 35 a mluví o tom, že pokud bude zdravý, chce hrát třeba i ve čtyřiceti. Vím, že ta cesta je dlouhá, ale projít si ji musí každý. Někteří hráči potřebují více času na to, aby dospěli fyzicky, jiní naopak emocionálně, a i tohle bychom si měli my všichni uvědomovat a mít to na paměti."