Bencicová po Kerberové vyřadila i Jankovičovou. Jsem na sebe pyšná, radovala se

Cítila jste v zápase s Jankovičovou nějaký tlak? Působila jste naprosto uvolněně.
Byl to můj první noční zápas na centrálním kurtu. Chtěla jsem si to hlavně užít. Myslím, že pod tlakem byla hlavně ona, protože byla favoritkou utkání a většina lidí čekala, že vyhraje. Já jsem hrála uvolněně a byla jsem v pohodě.

Co tedy říkáte na kurt Arthura Ashe? Líbilo se vám tam? Jak se vám tam hrálo?
Bylo to úžasné. Na začátku jsem byla ohromená a to se trošku podepsalo na mé hře, udělala jsem nějaké zbytečné chyby, ale pak jsem si zvykla a všechno bylo jiné. Je velký rozdíl mezi zápasy ve dne a v noci, takže mi pár her trvalo, než jsem si na všechno zvykla.

V prvním setu měla Jankovičová tři setboly a dvakrát podávala na zisk setu - jak se vám podařilo to otočit?
Bylo to dost podobné jako proti Kerberové ve třetím kole, kde jsem také otáčela set. Důležité bylo, že jsem si věřila. Věděla jsem, že to bude těžké, takže jsem pak očekávala, že se nevzdá, že třeba budeme hrát tři sety, ale chtěla jsem bojovat a bojovala jsem až do posledního míče. Věřila jsem si, to bylo to hlavní! Ve zkrácené hře první sady jsem hrála opravdu dobře. Snažila jsem se hrát dobrý tenis, většinou jsem tedy nepřemýšlela nad tím, jaké je skóre.

S jakou taktikou jste šla do zápasu? Bylo poznat, že chcete hrát agresivně, byla to součást plánu?
Určitě. Musela jsem hrát rychle a agresivně, protože jinak bych neměla moc šancí. Ona (Jankovičová) se velmi dobře hýbe a hodně míčů doběhne, takže je náročné s ní hrát. Nechtěla jsem ale jen tak slepě pálit, většinou jsem si počkala na příležitost, kdy jsem zahrála nějaký vítězný míč. Hrála jsem ale víc na riziko než normálně, ale jak říkám, bylo to potřeba. Musela jsem na ni vyvinout nějaký tlak.

Jste nejmladší čtvrtfinalistkou od dob Martiny Hingisové, to je super, co myslíte? (pozn. Hingisová se na US Open probojovala ve svých patnácti letech - v roce 1996 - do semifinále.)
Opravdu?

Ano.
Chci říct, že nevím. Nevěděla jsem o tom - věděla jsem, že jsem nejmladší hráčkou v osmifinále, ale tohle jsem nevěděla. Je to skvělý výsledek, jsem na to moc pyšná.

Minulý rok jste tu hrála turnaj juniorek a prohrála jste ve čtvrtfinále. Letos jste si zahrála na kurtu Arthura Ashe a jste ve čtvrtfinále mezi ženami, to je velký pokrok?
Jo, je to šílené.

V čem jste se za posledních 12 měsíců nejvíc změnila?
Myslím, že jsem za tu dobu udělala opravdu velký krok směrem kupředu, hodně jsem se zlepšila ve všech směrech - jak hru, psychiku, přístup a všechno to další. Jsem moc ráda, že je vidět ta práce, kterou s týmem děláme. Letos se mi daří, z čehož jsem nesmírně šťastná. Nejpovedenějším turnajem byl rozhodně turnaj v Charlestonu, který mi hodně pomohl. Díky němu si teď více věřím.

Jak konkrétně se projevuje změna ve vaší psychice?
Jsem teď klidnější v důležitých momentech, což jsem dříve rozhodně nebyla. To jsem byla vždycky nervózní a někdy jsem až panikařila. Teď ale moc nepřemýšlím na tím, jaký je stav, snažím se ke všem situacím přistupovat naplno, nehledím na to, jestli je to brejkbol nebo normální bod. To je určitě něco, co jsem se v těch zápasech, které jsem už odehrála, naučila. Je normální, že je člověk někdy nejistý, nebo nervózní před nějakým důležitým utkáním, ale snažím se to mít pod kontrolou.

Takže semifinále v Charlestonu byl takový zlom, dá se to tak říct?
Ano, ale už předtím jsem hrála dobře. Kvalifikovala jsem se v Austrálii, kde jsem se pak dostala do druhého kola. Pak byl Charleston, ale i pak přišly dobré turnaje - prošla jsem kvalifikací jak v Madridu, tak v Římě, dařilo se mi ve Wimbledonu a teď se mi vede dobře i tady. Jsem ráda, že jsem na těch turnajích porážela ty hráčky, které už bych porážet měla, a prohrávala jsem až s těmi lepšími.

Dostala jste před zápasem nějakou radu od Martiny (Hingisové)?
Jo, nějaké rady mi dala. Moc si jich vážím.

Co vám říkala?
Řekla mi, ať hraju agresivně a tlačím ji. Musela jsem si dát pozor na její bekhend, protože ten je dost nebezpečný. Když jsem tlačila, tak jsem spíš útočila na její forhend.

Jako juniorka jste hrála dobře na všech površích. Kdybyste si teď měla vybrat turnaj a povrch, na kterém by se hrál nejdůležitější zápas vaší kariéry, co byste zvolila?
Trávu ve Wimbledonu.

Ve čtvrtfinále vás čeká další silná soupeřka Shuai Peng, která tady v New Yorku září zejména na podání. Co od toho utkání očekáváte?
Nevím, teď jsem dohrála zápas, takže jsem nad tím ještě nepřemýšlela. Určitě to projdeme s trenérem. Uvidíme, jak to půjde.