Blog ze Stromovky: Parádní den Čechů, Veselý i Rosol postoupili do finále

Na Prague Open se dnes odehrály oba semifinálové duely a po nich i finále čtyřhry. Nutno říct, že tento program byl pro všechny fanoušky českého tenisu velmi atraktivní, protože ve všech utkáních byli k vidění čeští hráči. První semifinále odstartovalo pár minut po poledni a počasí v tu chvíli nevypadalo zrovna příznivě, chvílemi dokonce slabě pršelo. Naštěstí to ale netrvalo dlouho a po pár minutách z toho vyvstanulo téměř ideální 'tenisové' počasí.

Hned po příchodu do areálu mě překvapila hudba, které byla slyše po celém areálu a já jsem si díky ní připadal jako na opravdové tenisové akci! Myslím, že právě hudba, nové stánky s oblečením, raketami či plakáty hodně napomohly skvělé atmosféře, která dnes ve Stromovce byla. Nutno podotknout, že tohle se pořadatelům opravdu povedlo - vytvořili prostředí velkého tenisového turnaje, za což jim patří velký dík! V průběhu celého dne zde probíhaly různé soutěže - sběrači míčků házeli mezi diváky v hledišti tenisáky s čísly a ten, kdo tenisák chytil, získal nějakou věcnou cenu (tričko s podpisem hráčů, ručník nebo různé dárkové balíčky).

Program na Spartě odstartoval Jiří Veselý, který v semifinále čelil Ze Zhangovi z Číny. Řekl bych, že Jirka dnes odehrál své nejlepší utkání na turnaji v Praze, když se až téměř do konce zápasu mohl opírat o své tvrdé podání. Jeho hra působila jistě a bylo na něm znát, že nechce na kurtu trávit hodně času, přeci jen věděl, že ho čeká ještě finále čtyřhry. Číňan se s ním snažil držet krok, ale většinou z toho pramenily chyby. Zdálo se mi, že Jiří v utkání nehrál na úplné riziko, nehrál až tak agresivně, spíše vracel a to mu, dá se říci, stačilo. Zhang se ve většině případech vyházel, nebo jeho údery zastavila síť. Zápas trval jen hodinu a 12 minut a Jiří v něm bez problémů zvítězil dvakrát 6-3.

Hned po utkání následoval rozhovor na kurtu, v němž Jirka odpovídal na otázky moderátora. Ano, to byla další dnešní novinka - celým programem fanoušky provázel moderátor, který před utkáním četl medailonky hráčů a po zápase s nimi dělal rozhovor. Z odpovědí Jiřího bylo znát, že se cítil v zápase lépe než v předchozích utkáních, sám říkal, že už ho to tak nesvazovalo, a že hrál mnohem uvolněněji. Jiří také poděkoval fanouškům, kterým se znovu před odchodem do šatny dlouze podepisoval, za jejich podporu a s ohledem na finále řekl, že by si přál, aby se ve finále potkal s krajanem Lukášem Rosolem.

Mezi prvním a druhým zápasem proběhla poměrně zajímavá exhibice, ve které se představili svěřenci TK Sparta Praha, kteří se narodili v roce 2006. Musím uznat, že se mi jejich hra moc líbila, bylo to vtipné a roztomilé. Na to, že jim všem bylo teprve 8 let, hráli skvěle. Odehráli celkem 5 her se vším všudy - na centrálním kurtu měli sběrače míčků, ale i rozhodčího, který 'zápas' řídil. Tři kluci a jedna holčička ukázali, že na Spartě poctivě trénují, což bylo poznat. Moderátor se jich ptal, kam by to chtěli v tenise dotáhnout. První tři odpověděli tak, že chtějí vyhrát Wimbledon, poslední z nich ale sebevědomě řekl, že chce prostě vyhrát všechny turnaje, za což sklidil zasloužený potlesk.

Hvězdou druhého semifinálové utkání byl domácí hráč Lukáš Rosol, který v něm změřil síly se švýcarským kvalifikantem Michaelem Lammerem. Tohle utkání jsem nesledoval z tribuny, ale z místnosti pro novináře, která se nachází uvnitř klubu a je z ní krásný výhled na centrální kurt (potřeboval jsem asi nějakou změnu). V prvním setu na mě udělal velmi dobrý dojem Lammer, ale bylo to dáno asi i tím, že Rosol v úvodu utkání hodně chyboval a většinu míčů tak Švýcar získal díky chybám soupeře. Na druhou stranu na mě Švýcar ale působil jistě, hrál agresivně a snažil se Rosola rozběhat, což se mu dařilo a z toho pramenily ony chyby. Lukáš proto prohrál první set 4-6. Já sám jsem ale věřil, že přijde obrat.

Ten přišel hned na začátku druhé sady, kdy začala 'krasojízda' českého tenisty. Lukáš začal hrát agresivně a začal si chodit pro body. Dá se říci, že celá druhá sada byla jasně v jeho režii, ukázal v ní svou sílu a soupeř na jeho hru nedokázal reagovat. Rosol vyhrál druhé dějství poměrně rychle a srovnal na 1-1 na sety. Stejný průběh pak měla i rozhodující sada - Rosol tlačil a hrál agresivně, Lammer se snažil vracet, ale na rychlé tempo Lukáše prostě nestačil. Třetí set vyhrál češký hráč stejně jako ten druhý za 32 minut a postoupil do finále.

Musím se přiznat, že Lukáš mi udělal velkou radost v proslovu, který měl hned po zápase na kurtu. Ještě předtím, než začal mluvit o zápase, tak poděkoval všem fanouškům za podporu a za to, že si udělali čas a přišli na Spartu fandit. Potom uvedl, že v prvním setu mu nešly správně nohy, proto úvodní sadu prohrál. S druhým a třetím setem byl ale spokojený (bylo by zvláštní, kdyby nebyl, hrál opravdu skvěle).

Vyvrcholením dnešního programu bylo finále čtyřhry, kde jsme měli opět zastoupení i my - Jiří Veselý spolu s Romanem Jebavým bojovali o zisk titulu s asijským párem Lee/Ze Zhang. Tento zápas byl poměrně jednoznačný ve prospěch českého páru. Veselý s Jebavým ukázali souhru, ale i pár pěkných deblových výměn a zaslouženě si došli pro titul. Při vyhlašování výsledků si oba kamarádi vzájemně poděkovali a Jiří řekl, že by byl moc rád, kdyby s Romanem mohl hrát i další utkání. Čtyřhru spolu hráli třeba i minulý, kdy společně vyhráli dva turnaje Futures. "Jsme přátelé, sedí nám to a ještě jsme spolu neprohráli," vyjádřil souhru s Jebavým Veselý.

Dnešní den na Spartě byl opravdu krásný. Vyšlo asi všechno, co vyjít mělo - čtyřhru zde vyhrála česká dvojice a už nyní víme, že i vítěz dvouhry bude z naší země. Zda to bude turnajová jednička Lukáš Rosol, nebo dvojka Jiří Veselý, se dozvíme zítra! Já u toho budu, a co vy?