Chci myslet na sebe a vyhrávat, říká před startem turnaje v New Havenu Bouchardová
Eugenie Bouchardová na sebe letos nejvíce upozornila na grandslamových turnajích, jako jediná tenistka se totiž na všech grandslamech dostala pokaždé minimálně do semifinále. Semifinále pro Kanaďanku znamenalo konečnou v Melbourne i v Paříži, ve Wimbledonu ale aktuální světová osmička prošla až do finále, v němž pak podlehla Petře Kvitové.
Po turnaji v All England Clubu se ale talentované Kanaďance vůbec nedaří. Nejprve ze zdravotních důvodů nestartovala na turnaji ve Washingtonu, a poté na domácím turnaji v Montrealu neustála tlak domácího publika a schytala dva kanáry od Američanky Shelby Rogersové. Smolně skončilo i její vystoupení na turnaji WTA Premier 5 v Cincinnati, kde hned ve druhém kole prohrála s Ruskou Kuzněcovovou.
Tento týden se Kanaďanka představí na turnaji v New Havenu, kde bude po nasazené jedničce Simoně Halepové a dvojce Petře Kvitové nasazenou trojkou. "Každý turnaj je pro mě důležitý," uvedla v New Havenu jednadvacetiletá Bouchardová. "Všechny turnaje, které hraju, beru vážně a pokaždé chci vyhrát. Vím, že se mi letos daří na grandslamech, ale pokud chci být nejlepší, musím předvádět konzistentní výkony, nemůžu hrát dobře jen na velkých turnajích, potřebuju výsledky i na těch menších."
"Turnaj v New Havenu beru jako skvělou přípravu na US Open. Je to týden před grandslamem, je tu silná konkurence a startují tu opravdu skvělé hráčky. Já chci ale myslet na sebe a vyhrávat, protože to je ten důvod, proč jsem tady," přiblížila své cíle Kanaďanka.
"Bude to určitě skvělý týden, protože cílem nás všech je dostat se do dobré formy před grandslamem. Myslím, že tu bude velká rivalita, ale já jsem na to připravená."
Bouchardová v letošním roce stoupá žebříčkem WTA, po Wimbledonu byla dokonce už sedmou hráčkou světa, nyní je osmá. "Mám pořadí cílů. Na začátku roku jsem byla na 32. místě, takže jsem chtěla do Top 20, pak do Top 10 a teď chci do Top 5. Úplně nejdůležitější je teď ale hra, musím se zaměřit na to, abych dokázala hrát dobře a mohla tak porážet i ty nejlepší. Dva turnaje se mi teď nepovedly, ale musím jít dál."
V New Havenu odstartuje Kanaďanka utkáním s Bojanou Jovanovskou ze Srbska, s níž má vzájemnou bilanci 0-1.
Komentáře
No, nakonec se zmenil:) Dnes se sam tomu smeje, krom toho se realizuje velmi prospolecensky...
Tim chci rict, ze si treba nemyslim, ze se nekdo nemuze zmenit...a zeby to bylo ohranicene vekem...
Ono je mnoho prikladu, ze se treba nekdo nechce ani moc menit, ale prijde jedna drsna zkusenost, a casto se muze zivot cloveka otocit o 180 stupnu, cimz se pochopitelne diky tomu nejak meni...ikdyz opacnych prikladu bychom tu asi nasli take mnoho...
Takze bych take spis pockal jak to s Evzenii nakonec bude vypadat;)
Zatim je v sielenem medialnim viru...je videt vic na ocich, ono na tech malych turnajich je videt bezpocet ruznorodnych tzv. kontroverznich veci, ktere se tam deji....;)
Dejme ji cas...;)
Trosku mi to primelo jednu zdejsi golfistku
Myslím tím samozřejmě Caro, kvůli číslům bych teda neponocoval :D :D
Fandiny je hloupa (chytry pochopi a hloupemu je to jedno)
https://www.youtube.com/watch?v=0sfIYtIcknU
Myslím, že nepodání ruky je výsledek duševního pochodu,poměrně promyšlenej. Normálně, když mi někdo podá ruku, tak mu s ní bez přemýšlení potřepu - pravda, bezmyšlenkovitě a konvenčně. O opaku bych musel přemýšlet.
Proto mám jistou skepsi k zásadnímu vývoji dospělého člověka. Zázraky typu Pygmaliona se dějí jen na prknech znamenajících svět a na filmovém plátně.
Chybějíci respekt k jiným lidem vyléčí jen smrt.
A to že si holky z tvé generace ve dvaceti nabouchaly děcko ještě nic neříká o jejich dospělosti a citu pro společenský takt.
Nicméně čistě pro zajímavost: jak mi vysvětlíš, že coby dítě jsem byl hyperaktivní, takřka nezvladatelný a puberta ze mě udělala prakticky introverta?
sedí vedle sebe dva staří páni na lavičce v parku. Podají si ruce a ten jeden se představí a druhej nic. Ten první se ptá :" a jak vy se jmenujete"? A ten druhej říká :" no jestli to potřebujete vědět, tak já se na to v domově zeptám a zejtra vám to povím".
Hm, co jsem to chtěl říct?
tady máš originál
http://www.wtatennis.com/news/article/4080764/title/bouchard-eyes-new-haven-title
Spíš je tady vidět, jak se lidi dají ovlivnit médii. A navíc by mě zajímaly přímo otázky a její odpovědi. Takhle se dá vytrhnout z kontextu kde co.
Myslím, že adorace dosahování výsledků v čemkoliv ( u psa Fíka skoku pro cokoliv) je o tolik větší než ocenění způsobu jejich dosahování, že si tím jako lidstvo zaděláváme na dobrej průser. Tragéd, kterej kouše protihráče ve fotbalu je hrdina, protože umí čutnout míč do brány a už se řeší, jestli stopka na pár mesíců není moc a jak to změkčit. Podle mě by byl normální vyhazov z profi fotbalu ( a radši z fotbalu všeobecně) na doživotí.
Dnes jsem četl o excesech Šeberleho v golfu. Dostane pardon olympijský vítěz? A příkladů jsou stovky.
Při volejbalu jsem pod sakem dopadl klukovi na nohu a zlomil jsem mu kotník a hrozně mě to mrzelo, i když jsem nic takovýho přirozeně udělat nechtěl. Jsou fauly, který vyplynou ze hry a můžou mít i dost velký následky, ale nebyl umysl protihráče zranit. Nemyslím si, že se dá někoho beumyslně pokousat.
Ale ta holka dělá jen to, co jí někdo dal do hlavy, taky to nevidím nijak tragicky, její tenis se mi líbí a fandil bych jí, nebýt těch mediálních přešlapů. Takhle si pičkám, jak se to vivine.
Pak jsem někde slyšel Serenu, jak se jí před časem ptali nebo spíš komentovali, nějakej reportér....Sereno, jste úplně nejlepší, všechny porazíte....atd.......a Serena na to - jéé, to vůbec nééé, jsem jako ostatní - tak tam je pravda, že je to ta přehnaná a neupřímná skromnost, no. Spíš jsme tak naučení společností. Je to základ toho být oblíbení....
Nový komentář
Komentáře mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé. Jste-li již zaregistrován, přihlašte se vyplněním svého loginu a hesla vpravo nahoře na stránce. Nahlásit nelegální obsah můžete zde.
Registrace nového uživatele