Další smutný rekord Tomice. Australský floutek prohrál nejrychlejší finále na challengerech

Tien – Tomic 6:0, 6:1

Jméno Bernarda Tomice se znovu zapsalo do historických tabulek červeným písmem. V roce 2014 v Miami utrpěl dosud stále nejrychlejší porážku na okruhu ATP, když po dvouměsíční pauze podlehl po necelých 29 minutách hry 0:6, 1:6 Finu Jarkku Nieminenovi.

O deset let později kontroverzní tenista zaznamenal další smutný rekord: prohrál nejrychlejší finále na úrovni challengerů.  Australský tenista se minulý týden ve Fairfieldu dostal do svého největšího finále od triumfu na podniku ATP v Chengdu 2018, zápas o titul ale v San Franciscu nezvládl. S domácím talentem Learnerem Tienem prohrál po 39 minutách hry drtivě 0:6, 1:6.

"Jakmile jsem prohrál první dva tři gamy, bylo psychicky těžké udržet se na správné cestě. Mrzí mě, že jsem nedokázal udržet krok," omlouval se Tomic, že mu došly síly po náročném průběhu turnaje.

Až dosud nejrychlejší finále na challengeru vyhrál Francouz Jo-Wilfried Tsonga, který v Cassis 2019 smetl Izraelce Dudiho Selu během 43 minut.

Osmnáctiletý Tien si loni zahrál finále na chlapeckém Australian Open i US Open a nyní se stal teprve čtvrtým Američanem po Andymu Roddickovi, Samu Querreym a Tayloru Fritzovi, který vyhrál tři challengery ještě před oslavou 19. narozenin.

"Jsem vážně moc spokojený s tím, jak teď hraju a mám před sebou ještě konec sezony. Doufám, že v tom budu pokračovat," pochvaloval si Tien.

Ve světovém žebříčku Američan Tien vyletěl už na 124. místo, syn vietnamských rodičů přitom startoval jen na domácích turnajích. Podobnou cestou se na vrchol dral jiný Američan Ben Shelton, aktuálně 17. hráč světa se poprvé mimo domácí prostředí představil na začátku sezony 2023 a hned to dotáhl až do čtvrtfinále Australian Open.

Tomic? Ego nikdy nepotlačil

Bývalý nejlepší junior světa Tomic patřil mezi tenisové talenty. V 17 letech vyhrál challenger, pár týdnů po oslavě 20. narozenin měl na kontě titul z turnaje ATP. Ve světovém žebříčku se vyšplhal na 17. místo.

Jenže Australan doplatil na svou lehkovážnost, nadměrně vysoké ego a prostořekost. Místo sběru tenisových úspěchů plní titulní stránky bulvárních plátků. Hlučný večírek a konflikty s policií, divoké neshody s australským tenisovým svazem, odfláknuté zápasy a další různé excesy.

V Delray Beach 2017 po zisku prvního setu odchodil zbytek utkání proti Stevu Darcisovi, v Acapulcu pak po prvním setu skrečoval kvůli "nezvladatelnému horku" (27 stupňů) a po vyřazení v prvním kole Wimbledonu prohlásil, že se na kurtu nudil. Dostal pokutu a přišel o sponzora (Head), ale nepoučil se. O dva roky později na trávě v All England Clubu psychicky nezvládl zápas proti Tsongovi a v jednom z nejrychlejších zápasů na londýnském grandslamu prohrál za 54 minut. V roce 2020 vypustil zápasy v kvalifikacích turnajů v New Yorku a Delray Beach.

Pronásledování soupeře, hádka s přítelkyní

Letos v létě na challengeru v Dominikánské republice den po čtvrtfinálovém vyřazení pronásledoval svého přemožitele Andrése Andradeho z Ekvádoru v semifinálovém utkání. Po tribunách se pohyboval jako jeho stín tak dlouho a otravně, až ho museli pořadatelé z areálu vyvést. Hned na dalším challengeru v Las Vegas se během čtvrtfinále pohádal s přítelkyní ohledně původu své nemoci a na začátku druhého setu vzdal.

A teď v sobě nenašel snahu porvat se o lepší výsledek ani ve finálovém duelu.

Článek původně publikován pro Livesport Zprávy.