Davenportová: Klub matek jsme nezaložily
Dnes se vám nějak nedařilo...
To je pravda. Bylo to poprvé, co jsem se nedokázala vrátit do zápasu. Ve všem byla lepší. Servírovala moc dobře, dokázala vrátit hodně míčů, hrála hodně chytře. Navíc foukal vítr, se kterým jsem bojovala. Ale hlavně ona hrála výborně, především podání jí šlo, na returnu jsem moc šancí neměla. Řekla bych, že na mém podání se vítr podepsal a ona toho využila.
Co záda, jsou v pořádku?
Ano, cítím se dobře. Ráda bych řekla, že za to mohou záda, ale fyzicky jsem naprosto v pořádku. Asi za hodinu mě čeká čtyřhra, to je dobře. Doufám, že až nastoupím znovu, budu hrát lépe.
V profesionálním tenisu už jste toho hodně zažila. Viděla jste spoustu vynikajících soupeřek, jak rostou. Mohla byste říct, co si myslíte o sestrách Williamsových a jak je možné, že vydržely tak dlouho? Tady vyhrála sedm z posledních deseti turnajů...
Samozřejmě jsou to skvělé hráčky a vynikající atletky. Víte, jsou z jihu Floridy a to jim, myslím, pomáhá. Od ostatních hráček je nejvíc odlišuje právě jejich fyzická kondice.
A dá se o nich mluvit jako o jedné? Obě mají své odlišnosti, díky kterým jsou tak výjimečné...
Ano, samozřejmě. Určitě jsou to dva různí lidé, ale myslím, že jejich základní genetické rysy jsou úplně stejné. Obě jsou rychlé, obě hrají tvrdě a jistě. Kdybych měla jít do detailů, našla bych spoustu rozdílů, ale styl jejich hry je velmi podobný.
S čím jste do Key Biscayne přijela? Po včerejšku lidé říkali 'Lindsay, ty máš na to tu zvítězit'. Co jste si myslela?
Tak to v tenisu chodí. Včera jsem hrála jako vážný... nevím, jestli vážný kandidát na titul, ale určitě jeden z nich. Dnes jsem tak dobře nehrála a narazila na dívku, které to šlo moc dobře. Těžko říct, jaká jsem tu měla očekávání. Hrála jsem tu dobře, takže mě zklamalo, že jsem dnes vypadla. Včera jsem cítila, že jsem hrála výborně a měla jsem před sebou slušný los, ale nedokázala jsem toho využít. Celkově tu z toho ale mám spíš dobrý pocit.
Inspirovaly vás jiné sportovkyně-matky? Třeba Paula Radcliffová?
To je ta maratónská běžkyně?
Ano, vrátila se a vyhrála newyorský maratón.
O tom jsem slyšela.
Váš příběh je podobný...
To ano, mít dítě a vrátit se do světa špičkového sportu určitě není jednoduché. Slýchávám ale nádherné pozitivní příběhy ze všech možných sportů, které mi dodávají sílu.
Spolu se Sybille Bammerovou jste jediné dvě matky na okruhu WTA. Bavíte se s ní o tom?
Já jsem s ní v životě nemluvila.
Vážně? Nikdy jste si nepovídaly?
My k sobě cítíme tichý vzájemný respekt (smích). Prostě ji neznám. Vím o ní, ale nikdy jsem se s ní nesešla ani s ní nehrála.
Nezaložily jste klub matek?
Ne, ještě ne.
Přestože jste dnes prohrála, berete včerejší výhru nad Anou jako důležitý krok ve svém comebacku?
Samozřejmě. Každá výhra nad výbornou soupeřkou je pozitivní věc. Horší je, když na to nedokážete navázat. Jestli jsem na něco hrdá, tak na to, že jsem nikdy neusínala na vavřínech. Dneska se to nepovedlo, ale stejně, nevím, jestli je (Ivanovičová) druhá, třetí nebo čtvrtá na světě, prostě to je skvělé vítězství. A na tenise je úžasné to, že příští týden je další turnaj a do konce roku dalších deset, takže to neznamená, že už jsem letos skončila.
Tráva je povrch, který je výzvou hlavně pro mladé a nezkušené hráče a hráčky. Jak se na ní cíte vy? Těšíte se na Wimbledon?
To se tedy těším. Trávu miluji. Řekla bych, že pro každého je na začátku kariéry těžké si na ni zvyknout, ale po pár letech hraní ve Wimbledonu jsem ji začala respektovat a naučila se na ní hrát. Ve Wimbledonu jsem nebyla od porážky ve finále v roce 2005, takže se moc těším. Nejen na to, že dostanu další šanci, ale už jen na to, že budu moci být na nejtradičnějším turnaji světa.
Komentáře
Nový komentář
Komentáře mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé. Jste-li již zaregistrován, přihlašte se vyplněním svého loginu a hesla vpravo nahoře na stránce. Nahlásit nelegální obsah můžete zde.
Registrace nového uživatele