Del Potro se rozloučil emotivní show proti Djokovičovi. Výjimečný tenista i člověk, poslouchal se slzami v očích

V roce 2009 vyhrál US Open a dostal se do finále Turnaje mistrů, v sezoně 2016 pomohl své zemi k triumfu v Davis Cupu a ve sbírce má olympijský bronz z Londýna 2012 a stříbro z Ria de Janeiro 2016. Získal celkem 22 titulů, ten poslední a zároveň jediný z akcí Masters slavil v roce 2018 v Indian Wells.

Když byl Juan Martín del Potro zdravý a nelimitovaly ho bolesti, byl jedním z největších strašáků pro legendární Big 4. Připsal si jejich 20 skalpů – sedmkrát porazil Rogera Federera, šestkrát Rafaela Nadala, čtyřikrát Novaka Djokoviče a třikrát Andyho Murrayho. Ve světovém žebříčku se vyšplhal nejvýše na třetí místo. Celkem třikrát se takřka z nuly vydrápal do TOP 10, neboť kvůli dlouhým zdravotním pauzám se dvakrát propadl mimo TOP 400.

Právě zranění byla a vlastně stále jsou jeho noční můrou. Nebýt chatrného zdraví, mohl v éře Federera, Nadala či Djokoviče přidat mnohem více velkých trofejí. Trápila ho především obě zápěstí, s nimž byl čtyřikrát na operaci. Osudovým se mu pak stal v roce 2018 pád v Šanghaji, při kterém si zlomil čéšku v pravém kolenu.

Od té doby to už bylo jen jedno velké utrpení a plnohodnotně se zpátky vrátit nedokázal. Po obnovení zranění v červnu 2019 odehrál jediný zápas. V únoru 2022 se jen pár dní před jednou z mnoha neúspěšných operací kolena představil na domácím podniku ATP v Buenos Aires, aby řekl "Ciao, tenise" a sám sobě si přiznal, že tělo mu už nedává naději pokračovat.

Del Potrova emotivní zpověď: Jen chci žít bez bolestí. Na protézu jsem prý příliš mladý

Stále však toužil po oficiální rozlučce. Obrovské bolesti, kvůli kterým má problém vyjít schody a které ho budí ze spaní, mu to ale dlouho nedovolovaly. Loni měl domluvenou divokou kartu na US Open, ale připravit se nedokázal.

Vyšlo to až nyní na speciální akci před domácími fanoušky. Zhubnul, i přes bolesti několik týdnů trénoval a jeho pozvání do Buenos Aires velmi rád přijal srbský rival a kamarád Novak Djokovič. A tak Argentina 1. prosince hostila emotivní show.

Šestatřicetiletý Del Potro s ortézou na kolenu nebyl schopný pokrýt celý kurt, Djokovič však svou hru přizpůsobil a argentinský dlouhán si ještě jednou mohl užívat své velké tenisové zbraně před plným a burácejícím stadionem.

Bavil především dělovým forhendem, kterým i exhibiční zápas ukončil. Když byl z jeho pohledu stav 6:4, 6:5 a 30:30 a diváci skandovali jeho jméno, Srb ho nalitým servisem vybídnul k zahrání posledního úderu.

"Hráli jsme proti sobě na těch největších turnajích, ale naše přátelství bylo nakonec silnější než rivalita. Jsme tu, abychom oslavili kariéru Juana Martína a užili si každičký okamžik," pronesl Djokovič.

"Neznám nikoho, kdo by Juana Martína nemiloval... Jeho největším vítězstvím v životě je to, že je úžasný člověk. Byl to skvělý soupeř a tohle je i pro mě speciální den, protože uplynula spousta času od našeho prvního setkání. Bylo to ve Francii a bylo nám asi jedenáct dvanáct let. Už tehdy měl asi dva metry," usmíval se Srb.

Součástí exhibiční show byla i smíšená čtyřhra. Del Potro nastoupil po boku legendární Gabriely Sabatiniové, Djokovič hrál s jinou Argentinkou Giselou Dulkovou.

Chybět nesměly ani pozdravy a vzkazy od jeho kolegů či trenérů.

"Jsi výjimečný hráč a výjimečný člověk. Doufám, že tenhle okamžik je tvou oslavou. Neměl bys být smutný. Všichni musíme jít v životě dál. to nejlepší tě teprve čeká," řekl ve videonahrávce Federer, který před patnácti lety prohrál s Del Potrem pětisetové finále na US Open.

Nyní už by měl mít Del Potro vnitřní klid, že se s tenisem plnohodnotně rozloučil.

Článek původně publikován pro Livesport Zprávy.