Djokovič: Vedro je tu obrovské, ale pro všechny stejné

V rozhovoru ihned po skončení zápasu jste zmiňoval, jak vám fanoušci hodně pomohli s obratem zápasu.
Ano, hlavně z předních řad hlediště to slyšíte, co lidé řeknou. Většina poznámek během celého zápasu byla kladná. Snažili se mě povzbudit. Měl jsem velkou podporu i z mého lože. V tom horku to bylo těžké pro všechny lidi, i přesto, že seděli. Rád bych poděkoval všem, kteří byli se mnou. Protože mi dali sílu a já mohl vývoj zápasu obrátit.

Zatímco jste hráli, na kurtě bylo kolem 35 stupňů.
Ano, bylo strašné horko. Ale podmínky jsou pro všechny stejné. To je v podstatě vše, co k tomu mohu říct. Víte, horko, to prostě ovlivnit nemůžete. Takové je holt počasí. Musíte být trpělivý a čekat na stín, jako jsem to dělal já. (smích)

Který okamžik byl dnes pro vás nejhorší, nejnepříjemnější?
Podívejte, já jsem byl v podobných situacích už dříve. Hrál jsem spoustu dlouhých zápasů za velice těžkých podmínek a cítil se vyčerpaný. Pokud ale začnete panikařit a nebudete úplně fyzicky fit, váš soupeř získá výhodu. Není to jednoduché, tyhle momenty jsou náročné pro každého. Ale já jsem to dokázal překonat a to je to, co mě zajímá nejvíc.

Který míč byl podle vás rozhodující?
Myslím, že uprostřed čtvrtého setu, kdy jsem začal lépe číst Viktorův servis, především z té výhodnější strany. A když se mi povedlo ho brejknout, získal jsem zase trochu sebevědomí a dostal se zpět do utkání. Pak začal svůj servis trochu měnit. Jeho servis byl mimořádně dobrý, celý zápas podával opravdu neuvěřitelně. Nikdy jsem ho neviděl podávat takovým způsobem. Získal spoustu míčů zadarmo, povedla se mu spousta es. Říkal jsem sám sobě "Nepolevuj, šance určitě přijde, unaví se". A za těchto podmínek v tak dlouhém zápase se opravdu unavil. Pak jsem dostal šanci a využil ji.

Jak dobře se vy dva navzájem znáte?
Známe se už dlouho. Hráli jsme spolu v juniorech. Dlouhou dobu jsme spolu i trénovali. Známe se asi už od devíti let. Svůj první oficiální turnaj v životě jsem hrál v devíti letech. První kolo jsem vyhrál a ve druhém jsem narazil na Troickiho. Zničil mě. Stále na to vzpomínáme, ale jsme pořád dobrými přáteli. Vyhráli jsme spolu v Davis Cupu spoustu zápasů. Vyhráli jsme spolu šampionát evropského týmu do 18 let. Takže jsme spolu zažili spoustu hezkých momentů. Nikdy není jednoduché hrát na kurtu proti svému kamarádovi. Dnes pouze neměl tolik štěstí, protože poslední dobou hraje opravdu skvěle. Chvílemi byl dnes i lepším hráčem.

Je to pro vás těžký úkol hrát s někým, s kým máte určité pouto?
Ano, je. Musíte nasadit vítězný postoj, už když vstupujete na kurt. Jste profesionál. Děláte, co dělat musíte. Snažíte se vyhrát bez ohledu na to, kdo je za sítí. Vždy jsou ale chvíle, kdy máte trochu více respektu, lepší chování vůči soupeři, protože je to váš blízký přítel.

Říkal jste, že jste ho nikdy neviděl podávat takovým způsobem.
Ano.

Co bylo dnes jinačí?
Nasázel spoustu es. Jak jsem řekl, získal tak spoustu fiftýnů zadarmo. Neviděl jsem statistiky, ale jsem si jistý, že úspěšnost jeho prvního podání musela být kolem 80%. Bylo neuvěřitelně účinné. Servis byl jeho velkou zbraní.

Viděl jste na internetu Federerovo video, jak sestřelil z hlavy jablko?
Ne.

A viděl jste třeba v opakovaném záznamu jeho parádní úder mezi nohami, který předvedl v pondělním zápase?
Ne. Ale viděl jsem to naživo minulý rok, kdy se mu to povedlo se mnou (smích). Byl to pro mě dost traumatický zážitek. Dnes, když se Viktor pokoušel o tu samou věc - běžel za míčem a chtěl ho trefil mezi nohami - říkal jsem si "Ne prosím, netref to, nekomplikuj mi to zase".

Jste velice dobrý v imitování ostatních tenistů, dokázal byste tohle taky napodobit?
To rozhodně ne. V tomhle nejsem tak dobrý jako Roger. Raději budu se svou raketou opatrný (smích). Víte, jak to myslím.