Do finále Davis Cupu mají po čtyřhrách blíž Francie a Austrálie
Francouzům zajistili druhý bod pod zataženou střechou Stadionu Pierra Mauroye dvojnásobní grandslamoví šampioni Nicolas Mahut a Pierre-Hugues Herbert. Dvojici Filip Krajinovič/Nenad Zimonjič zdolali hladce ve třech setech. Domácí favorité zaváhali pouze v koncovce třetí sady, kdy z téměř rozhodnutého stavu 5-2 dovolili Srbům otočit na 5-6. Vítězství si však pohlídali díky výhře 7-3 v tie-breaku.
Třetí bod, který by znamenal postup do 18. daviscupového finále v historii, může Francouzům zařídit hned v první nedělní dvouhře Jo-Wilfried Tsonga, jenž se utká s Dušanem Lajovičem. Do pátého duelu jsou nahlášeni Lucas Pouille a Laslo Djere.
Australany přiblížili k finále Jordan Thompson s Johnem Peersem, kteří porazili jednoznačně 6-3 6-4 a 6-0 Arthura De Greefa s Rubenem Bemelmansem. Vykřesat naději bude moci Belgičanům David Goffin v nedělním souboji jedniček s Nickem Kyrgiosem. Po nich by měl hrát De Greef s Johnem Millmanem.
Australané jsou s 28 triumfy druhým nejúspěšnějším týmem daviscupové historie po USA. "Salátovou mísu" získali naposledy v roce 2003, od té doby finále nehráli.
Lille (antuka): Francie - Srbsko 2:1 |
Herbert/Mahut - Krajinovič/Zimonjič 6:1, 6:2, 7:6 (7:3) |
Brusel (antuka): Belgie - Austrálie 1:2 |
Bemelmans/De Greef - Peers/Thompson 3:6, 4:6, 0:6 |
Komentáře
No a o druhej dvojhre sa bavit nemusíme, de facto je to 2:2 a o postupe rozhodne suboj jednotiek..
"Prosím tě, pojď pryč. To je nějakej blázen, nebo co."
"Dobrý večer, pane mistr!"
"Já ti půjdu koupit limonádu, jo?"
"Hmm ..."
:-)
Bylo mu tak osm, vlasy měl zastřihnutý za tisíc korun a na sobě značkový oblečení, byl prostě úplně dokurvenej, a my ho vzali na túru.
Al-Káida mu nabalila kufříček, perfektně tam srovnala čtvero bot a dvanáctero ponožek, takže já ten kufřík nechal doma a kluk měl na sobě jen tričko, tepláky a kecky ? stejně bylo léto.
Tenhle Červík byl vychrtlej, doma vůbec nežral, tak jsme zašli do restaurace, objednali si žrádlo jenom pro sebe, na něj se úplně vysrali, a jemu nakonec poprvý v životě došlo, že má hlad - a že prý by si dal řízek. Koupil jsem mu ho a Červík sežral jenom půku: ?Vole,? říkám mu, ?další tři dny nic nebude, tak sleduj, jestli se na nás nedívá číšník, a schovej ten zbytek pod tričko."
Když se v noci vzbudil, tak řízek dožral, a vůbec, začínal se zlepšovat.
Spal v těch jedněch keckách a ve špinavém tričku, já se nezajímal, jestli se umeje, po pár dnech žral všecko s prodával moje pohlednice po deseti korunách, takže vydělal prachy, začalo ho to bavit, dokonce jsme mu někde v lesích ostříhali tu buz@rantskou ofinu, ale to se teda rozbrečel, co na to poví maminka, tak jsem řekl, ?nebreč, čur@ku, koupíme lepidlo a přilepíme to zpátky,? - Červík začal z trávy sbírat svý vlasy, a takhle to šlo celou dobu, jenomže on se potom dostal k telefonu a udělal Fučíka ? zavolal domů, že jsme ho ostříhali, což byl jeho konec: ?Tak tys nás udal, parchante? Na zbytek tour s náma nepůjdeš, dovezeme tě domů, protože udáváš,? a to jsme taky udělali.
Nadosmrti si bude pamatovat, že se udávání nevyplatí, byl z toho úplně hotovej...
Ale z čeho to je... nebo co to je ... netuším.
Já bych Laca klidně obvinil i z toho, že i když je to asi jeden z nejlepších trumpeťáků na světě, tak si díky novinářské platbě i dost vymýšlí. Nasolenej a starej je na to dost.
:-)
:-)))
Asi takto:
Žije v USA a tam mají nějaký okruh muzikantských historek o kterých my nevíme a určitě se všechny nestaly zrovna jemu.
U nás koluje pár osvědčených historek, které všichni znají (protože nás není 250 milionů), ale stejně děláme, že je slyšíme poprvé.
Já ale přidám historku, která se stala mému bratru (profesionální muzikant) ve Švýcarsku:
Jako námezdní barový muzikant měl možnost těšit se přízni místní významné hoteliérky a ta ho seznámila s podsaditým chlapíkem, který seděl u vedlejšího stolu. Pokecali, jemu se prý líbila kapela, kdyby prý nedělal něco jiného, tak chtěl být muzikantem. Ale prý neměl dost talentu.
Po příchodu na jeviště se ho ostatní členové ptali:
"Ty se s ním znáš?! ..."
"Neznám, nějakej místní řízek."
(bratr se o sport nezajímá a nezná ani Gabrielu Koukalovou nebo Petru Kvitovou ...pozn.)
"Ty wole, to je Marc Girardelli - mnohonásobný mistr světa a olympijský vítěz ve sjezdovém lyžování!!"
"A má bejt? ..."
To je historka mého bratra a poprvé ji (bez jeho souhlasu) zveřejňuji a nemyslím, že mu to bude vadit.
Je pravá.
:-)
Jo, a Červík má ségru, kterou jsem taky něco naučil, bylo jí tak šest.
Jezdívali jsme se koupat na Orlík, a kdykoli byla u silnice autobusová zastávka, tak jsem ji hecoval, ať stáhne okýnko a zařve: ?Já se vezu v drahéma autě a vy jste chudí, takže máte houno!? - ani za tohle mě pak Al-Káida nepochválila.
Ona byla blbá.
A blbí lidi mají blbý psy.
Tahle měla odporného zakrslého dobrmana, kterej každou chvíli kňučel, že chce ven, za pár vteřin, že chce zase dovnitř, a když to udělal dvacetkrát, tak jsem se rozběhl, nakopl ho do prdele, čokl se přilepil na sklo, a kdykoli jsem pak přišel, udělal, hrrrr, a někam zalezl...
Nový komentář
Komentáře mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé. Jste-li již zaregistrován, přihlašte se vyplněním svého loginu a hesla vpravo nahoře na stránce. Nahlásit nelegální obsah můžete zde.
Registrace nového uživatele