Dokičová po vítězném návratu v Melbourne plakala

"Prošla jsem si peklem. Ztratila jsem rodinu, nikoho jsem tady neměla," vyprávěla dojatá pětadvacetiletá tenistka, která se snaží oživit zdánlivě ztracenou kariéru. Tu výrazně ovlivnil její despotický otec Damir, který ji dovedl na čtvrté místo světového žebříčku a do semifinále Wimbledonu v roce 2000, ale proslavil se především svými excesy.

V roce 2000 byl vyloučen z Wimbledonu, protože po novináři hodil mobilní telefon. O rok později obvinil organizátory Australian Open z ovlivnění losování turnaje, které mělo zajistit vyřazení jeho dcery v prvním kole. Pak přikázal rodině odstěhovat se z Austrálie zpět do Srbska, odkud Dokičovi pochází.

'Tenis prostě miluji'
O dva roky později se Jelena Dokičová rozhodla postavit na vlastní nohy a vrátila se zpět do Austrálie. Na grandslamu se objevila naposledy v Melbourne 2006, pak prošla velkými problémy a teprve loni se vrátila na menších turnajích.

"Dva roky jsem bojovala s velkou depresí. Když jsem odešla z domova, moje vztahy s otcem i celou rodinou šly s kopce. Jednou jsem dlouhé měsíce vůbec nehrála tenis. Bylo to opravdu těžké období v mém životě," vyprávěla.

S otcem nehodlá mluvit, ale snaží se obnovit vztahy s matkou a bratrem. "Nejvíc mi bylo líto bratra, který je o osm let let mladší než já. Až do posledních dvanácti měsíců jsem s ním dlouhá léta neměla žádný kontakt. Bylo to to nejtěžší, s čím jsem se musela vyrovnat. Ale pořád mám pocit, jako bych je ztratila. Budu se ze všech sil snažit, abych urovnala věci s bratrem a matkou," svěřila se.

O návratu uvažovala delší dobu, ale nedokázala najít motivaci. V roce 2007 vážně zvažovala, že se vzdá myšlenky na vrcholový tenis, ale pak se rozhodla to ještě naposledy zkusit. "Dala jsem si posledních šest měsíců. Tenis není to nejdůležitější na světě, ale je to něco, co miluji. Tohle je pro mě zázrak a dnešek je pro mě velmi emotivní. Opravdu si užívám svůj tenis. Nemá to nic společného se žebříčkem, penězi nebo něčím takovým. Já prostě tuhle hru miluji," dodala.