Eric Van Harpen: Vaidišová se vrátí!

Čím to, že jste po letech vyměnil ženy za muže a objevil se u daviscupového týmu?
(usmívá se) „Dostal jsem zajímavou nabídku, která mě lákala. Ale mám s muži dost zkušeností z doby, kdy jsem pracoval pro německý svaz. Teprve od chvíle, kdy jsem začal koučovat Arantxu a poté Conchitu, stal jsem se specialistou na ženy. Je to už šestadvacet let, skoro půlka mého života...

Kde se vzala nabídka od kazašské federace?
„K prvnímu kontaktu došlo díky prezidentovi švýcarského svazu René Stambachovi, který je kmotrem mé dcery. Letěl do Curychu s prezidentem federace Kazachstánu a ten se mu svěřil, že tamní svaz potřebuje především trenéry. A René mu řekl: Mám pro tebe toho nejlepšího, ale není levný. (směje se) Tak jsme navázali kontakt. Teď dělám pro Kazachstán třetí rok.“

U Davis Cupu jste ale krátce.
„Nejprve mě požádali, abych se podíval na jejich mladé hráče. Až pak přišla nabídka, abych pracoval s daviscupovým týmem a školil trenéry. Dvanáct jich za mnou přijede na měsíc do akademie, rád bych jim předal co nejvíc zkušeností. Příští rok budu zřejmě působit i u fedcupového týmu, takže jsem de facto státní trenér Kazachstánu. Jenom nemůžu na lavičku, protože nemám občanství. To je pro funkci nehrajícího kapitána rozhodující."

V čem je největší rozdíl mezi trénováním mužů a žen?
„S muži se pracuje líp, jsou méně citliví. Ale moje práce se ženami byla skvělá a úspěšná. Možná i proto, že některé věci neberu tak vážně."

To je vše?
"Samozřejmě, že rozdílů je víc. Technika je víceméně stejná, ale taktika je úplně jinde. A ještě něco. Když potkáte hráčku, která je rychlá, má dobré oko a timing, rozumí hře a má charakter, dokáže na kurtu něco vytrpět, pak je v Top 10. Podívejte se na Wozniackou nebo Radwaňskou – patří do absolutní špičky, i když ani jedna nemá bůhvíjaké údery. Poskládaly ale dohromady věci, o kterých jsem mluvil. U mužů to u těchto předpokladů teprve začíná. Všichni jsou rychlí, všichni dokonale rozumějí hře, tvrdě makají a ďábelsky bojují o každý míč. Žádná žena není schopna uhrát ani game proti hráčům jako Federer, Nadal, Djokovič nebo Murray. Vím to, protože některé moje svěřenkyně hrály v tréninku proti Španělům, kteří byli na žebříčku kolem dvoustého třístého místa, a naprosto neměly šanci.“

Jak je na tom současný ženský tenis?
"Stagnuje, fakticky se za poslední roky nezlepšil. Grafová a Selešová by byly v první pětce bez problémů ještě další roky. Podívejte na Clijstersovou – dva roky nehrála, stala se maminkou, a po návratu vyhrála dva grandslamy, Key Biscayne a Masters. Když si představím souboj Wozniacké s Grafovou, která měla fantastický čop a byla ještě rychlejší než Caroline... Nemyslím, že má Wozniacká zbraně, aby ji dokázala porazit.“

Co vězí za onou stagnací?
„Dřív nebylo mezi tenistkami tolik modelek. Teď? Samé fototermíny. Krása začíná být hrozně důležitá. To v době Grafové a Selešové nebylo. Je to samozřejmě věc manažerských agentur, které domlouvají tenistkám takovéto kontrakty a ony nemají čas být lepšími hráčkami.“

Taky Nicole Vaidišová je krásná a - už skončila…
„Jsem si téměř jist (a můj přítel Radek Štěpánek to asi neuslyší rád), že Nicole bude ještě hrát. A doufám v to! Když se rozhodla skončit, byl jsem opravdu smutný, protože začínala hrát líp a líp. Říkal jsem jí, že na antuce nikdy nehrála lepší tenis, třicetkrát poslala balon bezchybně přes síť. Ale rozhodla se, že se vdá a nebylo síly..."

Jaký byl její potenciál?
„Top 10. Kdyby měla znovu radost z tenisu a sebevědomí."

Celý rozhovor najdete v aktuálním vydání Tennis Areny.