Jestřábí oko není spolehlivé, varují vědci

Na londýnské trávě se technologie na sledování čar dvorce používá od loňského roku a hráči ji mohou využít, pokud se cítí být poškozeni verdiktem rozhodčích. Snímek z Jestřábího oka je pak konečným rozhodnutím.

Podle Harryho Collinse z univerzity v Cardiffu to ale není šťastné řešení. "Je naprosto nezbytné, abychom zdravě varovali, protože to, co vidíte z Jestřábího oka, ne vždy přesně odpovídá tomu, co se skutečně stalo," upozornil autor studie, která bude zveřejněna v červencovém vydání časopisu Public Understanding of Science.

Ve Wimbledonu snímky pro Jestřábí oko poskytuje deset kamer umístěných kolem kurtů. Technologie prostřednictvím kombinace trajektorie míče a záběrů kamer rekonstruuje nejpravděpodobnější dráhu míče. Konečný obraz tak není záznamem toho, co se skutečně stalo, ale statisticky nejpravděpodobnější varianty.

Právě na to mohou podle Collinse doplatit hráči. "Když Jestřábí oko rozhodne, že míč byl milimetr v kurtu, mělo by se správně říct, že si myslíme, že byl milimetr v kurtu," vysvětlil. Jeho role by proto neměla být tak zásadní. "Mělo by se používat jako kontrola pravopisu v počítači. Ne vždycky má pravdu, ale je to užitečný rádce."

ITF stačí odchylka 5 milimetrů
Mezi tenisty panují na novou technologii rozdílné názory. Jejím velkým odpůrcem je světová jednička Roger Federer. Když se při loňském wimbledonském finále Jestřábí oko několikrát postavilo na stranu jeho soupeře, neskrýval švýcarský tenista rozladění.

Naopak wimbledonská šampionka z roku 1999 Lindsay Davenportová věří v přesnost Jestřábího oka. "Jako hráče nás uklidňuje. Myslím, že zbavilo hlavní rozhodčí spousty tlaku," vysvětlila.

Za svou technologii se postavil i výkonný ředitel vývojového týmu Jestřábího oka Paul Hawkins. Zdůraznil, že systém prošel více než tisícovkou testů. "A každý z těch testů byl správný. Každý v tenise je s ním spokojený," prohlásil.

Odchylka se podle něj pohybuje kolem 3,6 milimetru a spolehlivost systému dosahuje 99,9 procenta. "Jestřábí oko není neomylné, ale je tomu ďábelsky blízko," řekl. Podle požadavků Mezinárodní tenisové federace ITF musí Jestřábí oko určit dopad míče s přesností na pět milimetrů.

Z grandslamových turnajů se Jestřábí oko nepoužívá jen na Roland Garros, kde si rozhodčí mohou zkontrolovat stopu míče na antuce. Vedle tenisu už byla tato technologie nasazena i v kriketu a uvažovala o ní i fotbalová organizace FIFA, než v březnu rozhodla, že na brankové čáře nechce žádné technické vymoženosti.