Kvitová po zranění: Jsem ráda, že jsem v Paříži vůbec hrála. Teď už se těším na trávu

"Trvalo mi dlouho, než jsem se dala po Miami dohromady. Před Paříží jsem ani pořádně netrénovala. Nemohla jsem běhat nebo hrát tenis. Jen jsem cvičila," uvedla Kvitová, která sehrála poslední duel před měsícem v Madridu.

"Tenis jsem zkusila jen posledních pár dnů a celkově to bylo na pohybu i hře vidět. Na antuce si to musíte odmakat a odtrénovat. Mně ale chybí zápasy, měla jsem jediný v Madridu a ten nebyl nejlepší. Byla jsem ráda, že jsem se tu zúčastnila, protože byla možnost, že tu ani nenastoupím," doplnila.

Dvojnásobnou wimbledonskou vítězku trápí již několik let výrůstek na noze. "Bota mi tlačí na achilovku a bolí to při každém pohybu. Vytvořil se tam větší zánět, o to déle jsem se dávala do kupy. Přivezla jsem si to z Miami, kde jsem to asi přetáhla. Ale nestěžuju si, ten titul za to stál," uvedla s úsměvem.

O startu na Roland Garros rozhodla až v Paříži. "Věděla jsem, že odletím a že se rozhodnu tady, zda se bolest nevrátí. Když to bolí, je to peklo. A tím, že se to nevrátilo, rozhodnutí pokračovalo," vysvětlila.

V utkání se 44. hráčkou světa Cocciarettovou přišla Kvitová pětkrát o servis. Udělala 31 nevynucených chyb. "Už byla docela zima a míče neletěly tolik, jak bych chtěla. Soupeřka nehrála vůbec špatně, nedala mi nic zadarmo. Měla docela dlouhý, plazivý servis. Hrála ho hodně na tělo a nemohla jsem z něj moc útočit. Navíc jsem bojovala sama se sebou. Rozhodně bych se chtěla líp hýbat a míň kazit," líčila Kvitová.

Italka po utkání vysekla Kvitové poklonu. Řekla například, že rodačka z Bílovce byla jedním z jejích vzorů. "Připadám si trochu stará, co si budeme povídat. Je to na druhou stranu ale hezké, že o mě mají někteří takové hezké mínění," doplnila třiatřicetiletá tenistka.

V prvním kole Roland Garros dosud vypadla jen v roce 2010. Nejdále došla v Paříži do semifinále v roce 2012 a před třemi lety. V předchozích dvou ročnících skončila vždy ve druhém kole. "Není to tu můj nejšťastnější grandslam, ale také jsem tady spoustu prožila. Nejemocionálnější byl třeba můj comeback, ten se mi vrátí vždycky. Takže i v něčem je tenhle grandslam dobrý," připomněla návrat po zranění ruky v roce 2017.

Nyní již vyhlíží vstup do travnaté části sezony. A věří, že se jí zdravotní potíže vyhnou. "Já vlastně nikdy nevím, kdy se mi to může vrátit a objevit. Už jsem to měla (před sedmi lety na olympijských hrách) v Riu, když jsem bojovala o bronz. Mám to stoprocentně pár let a proto hraju ve starých botách, které jsou na patě měkčí," vysvětlila. "Jsem ale ráda, že už je antuka za mnou, a těším se na trávu. Mám v plánu Berlín, Eastbourne a Wimbledon," dodala česká jednička.