Moderní tenisový výzkum: Koho považovat za talentované hráče?

Talent je především přirozený dar a velká většina úspěšných tenisových odborníků, jakými jsou Schönborn, Regnier, Csikszentmihalyi, Malina či MacCurdy tvrdí, že talent je dobře ukrytý a největším úspěchem trenérů a manažerů je ho rozpoznat. Co vlastně ten skrytý talent představuje:

• Možnost úspěchu, stát se nejlepším, hrát na vyšší úrovni
• Schopnost zdokonalit se v jednom směru, být více jak průměrný
• Schopnost ukázat vysokou úroveň hry v oblasti, která vyžaduje zručnost a trénink
• Působení klíčových vlastností, což jsou kvality, které jsou relativně stabilní (jako rychlost, koordinace, mnoho duševních rysů)

Podle známého kouče Howeho talent vzniká v geneticky přenesených strukturách, a proto je tedy částečně vrozený. „Jsou to nabyté činnosti, které nebyly tak evidentní v raném věku, ale byla tam jistá znamení, dovolující trénovaným lidem identifikovat přítomnost talentu před celkem standardním výkonem,“ řekl Howe již v roce 1998 a svoje slova doplnil: „ Tyto rané náznaky talentu poskytují základ, který předurčuje, kdo bude vynikat. Pouze menšina je talentovaná, což platí pro všechna odvětví.

Obecně je termín „talent“ spojen s vrozenými nebo stálými vlastnostmi, které jsou nezávislé na tréninku, ovšem nesmí se zapomínat, že okolní a nejbližší prostředí (rodina, škola, trenér, tenisový klub, neformální společnost,) hrají důležité role ve vývoji talentu. Dosáhnout nejlepšího výkonu je možné tehdy, když vnitřní a vnější faktory na sebe vzájemně pozitivně působí. Plný potencionál hráče nemůže být objeven bez řádného okolního a podpůrného systému. Proto je důležité dívat se na hráče od základu, protože říci o hráči, že má talent jen proto, že má skvělé údery, může být chyba. „Dosáhnout skvělých výsledků na kurtu v ranném věku, tedy kolem dvanácti, čtrnácti nebo osmnácti let negarantuje samo o sobě dosažení pozdější profesionální úrovně, tedy v seniorském věku,“ říkali polští tenisoví profesoři Unierzyski a Madella roku 2004 svým žákům.

Obecně se tvrdí, že perspektiva je nezbytná k popsání potenciálu pro jakýkoliv sport a průběžné osobní profily úspěšných typů vrcholových sportovců. Retrospektivní analýza vývoje talentu udává nejlepší údaje pro konstrukci ideálního tenisového talentu. Díky takovému výzkumu můžeme vysvětlit, co je unikátní na atletech, kteří jsou v budoucnu úspěšní.

Vzniklo pouze málo kvalitních projektů soustřeďujících se na tenisový talent elitních hráčů: v osmdesátých letech minulého století a jeden nedávný a poměrně drahý projekt podporovaný Mezinárodní tenisovou federací ITF realizovali tělovýchovní profesoři Unierzyski a Madella na Tělovýchovném institutu v Poznani. Výzkum byl veden mezi mladými hráči, kterým bylo 12 a 13 let. Mladíci byli testováni a teď se ukazuje, že ti z nich, kteří se nacházejí ve světovém žebříčku mezi elitní světovou stovkou, se od ostatních velmi odlišovali. A v čem?

• Byli rychlejší a hbitější než ostatní testovaní hráči, ale slabší než průměr. Obecně měli všechny hrací schopnosti na dobré, průměrné nebo lepší úrovni už před pubertou
• Byli o tři až čtyři měsíce mladší než hráči narození ve stejném roce a než činil průměrný věk testované skupiny
• Začali trénovat průměrně ve věku šesti let, zúčastňovali se turnajů v 9 letech a začali hrát příležitostně mimo svou zem v 11 letech. Ve věku 12-13 let hráli 45-50 dvojher a 15 čtyřher za rok a trénovali okolo deseti hodin týdně, což bylo pod obecným a tradičním průměrem v tomto věku. Týdně trénovali o dvě hodiny více než průměrní tenisté, což znamená o pět až šest hodin týdně více. Obvykle nejméně jeden z jejich rodičů byl tenisový hráč. Rodina děti obzvlášť podporovala – finančně i radami, ovšem nepletla se trenérům do jejich práce

Nesmí se opomenout, že duševní i psychologické faktory hrají důležitou, pravděpodobně rozhodující roli při dosažení dobrého výkonu. Psychologická část výzkumu profesora Unierzyskiého v roce 2003 ukázala také, že lepší hráči obvykle méně nebo alespoň lépe reagovali ve stresové situaci a projevili vyšší motivační výkon. „Poznaňský výzkum“ byl v souladu s předchozími elaboráty, mimo jiné i s výzkumem podle odborníka Schönborna z roku 1984, kde se popisovaly duševní a psychologické rysy hráčů jako faktory omezující tenisový výkon.

Následně také výzkum zkoumající analýzu hry třinácti a čtrnáctiletých juniorů, tedy zřejmě budoucích šampiónů prováděni poznaňskými tenisovými odborníky Unierzyskim a Madella v roce 2004 ukázal, že budoucí hvězdy tenisového sportu ovládaly v pubertě taktický instinkt a ukazatele svého herního stylu. Měly i své pevně stanovené herní vzory. Ukázalo se, že ti nejtalentovanější byli schopni spojit taktická rozhodnutí a precizně udeřit v jednom momentě už v mladém věku (tedy mezi třináctým a čtrnáctým rokem). Ta zjištění podporují obecně uznávaná tvrzení, že nestačí mít skvělé údery bez technických a taktických kvalit, tedy skloubit preciznost se správným rozhodnutím, ale i důležitost taktického přístupu ke hře, na čem je zal ožen samotný trénink.

Objasnění faktorů ovlivňujících tenisový výkon podporuje „poznaňský“ výzkum a pomáhá vylíčit talent pro samotnou tenisovou hru. Navíc se shoduje se všemi hlavními obdobnými výzkumy vztahující se k otázkám výchovy talentovaných hráčů, které uskutečnili v různých letech jiný odborníci - Schönborn ( roku 1984), Birrer (1986), Elliott dokonce dvakrát (v letech 1990 a 1993), Müller (1989), Poláci Unierzyski a Osinski (v roce 1988) a Unierzyski s různými partnery v letech 1994, 1996 a 2003). Výsledky výzkumů jsou téměř totožné. Hlavní skupina faktorů ovlivňujících a omezujících tenisový výkon podle všech zmíněných výzkumů jsou:

• Motorické schopnosti (jako rychlost, koordinace, hbitost, prudká síla)
• Takticko-technické schopnosti
• Herní inteligence, instinkt a taktika
• Duševní rysy (motivace k úspěchu, emoční stabilita, houževnatost, schopnost koncentrovat se, sportovní inteligence)

Zbývající ukazatele popisující tenisový talent jsou:

• Chování, výkon během soutěže (nejen výsledek hry)
• Společenské prostředí
• Rychlost, tempo vývoje a učení se (schopnost trénovat)
• Schopnost kompenzovat své slabé stránky a využívat své silné stránky

Podle tenisového učitele a tvůrce řady učebnic Iva van Akena lze opravdu talentovaného hráče charakterizovat těmito rysy :

• Má jiné kvality než průměrný hráč
• Hledá jiná řešení než průměrný hráč
• Učí se rychleji než průměrný hráč
• Velmi často má více motivačních problémů než průměrný hráč

K tomu navíc tenisový odborník Schönborn již v roce 1990 zdůraznil, že talentovaní lidé jsou obvykle více odolní zraněním.

Vzhledem k velké řadě faktorů je velmi obtížné, dokonce nemožné, soudit talent založený na jednom pozorování vedeném jedním člověkem během jedné akce. Proto je důležité pro každou národní tenisovou federaci budovat a užívat vlastní identifikační talentový systém a spojit ho s vývojem hráčů a učebním systémem trenérů, kteří mohou pr acovat společně jako jednotný celek, jak tomu - za pomoci Mezinárodní tenisové federace ITF- přistoupil právě Piotr Unierzyski z Univerzity tělesné výchovy, konkrétně jejího tenisového oddělení v polské Poznani.