Můj Wimbledon: Tomáš Berdych

Co můžete poradit fanouškům, kteří se chystají Wimbledon navštívit?
Ať přijdou na začátku druhého týdne, nejlepší je asi pondělí. Je tu skvělá atmosféra, můžou vidět kvalitní zápasy a užít si to. Rozhodně ať si ale vezmou deštník, tady v Londýně člověk nikdy neví.

Proč Wimbledon milujete?
Protože je to turnaj s krásnou historií, je mi ctí, že tu mohu hrát i já. Navíc je to grandslam, na kterém jsem v roce 2010 hrál ve finále.

Jaká je vaše první vzpomínka na Wimbledon?
Na tu úplně první si asi nevzpomenu, ale vybavím si rok 2001, kdy tu vyhrál Goran Ivaniševič, který startoval na divokou kartu. To finále si dobře pamatuju.

Jak tu trávíte volný čas v průběhu turnaje?
Stejně jako většina hráčů, tak i já mám pronajatý domek v blízkosti kurtů, což je velmi příjemné. Můžu tam relaxovat, mám tam klid, zázemí a není to daleko, takže je to praktické právě s ohledem třeba na čekání nebo když prší a nehraje se.

S kterým hráčem z minulosti byste si chtěl zahrát na centrálním dvorci ve Wimbledonu?
Nejradši bych si zahrál s Petem Samprasem. Je to legenda tenisu, ale já jsem bohužel neměl to štěstí s ním hrát, takže kdybych si mohl zvolit soupeře, byl by to právě on. Určitě by to byl krásný a vzrušující zápas, užil bych si to.

Jak vzpomínáte na první start na londýnské trávě?
Poprvé jsem tu hrál jako velmi mladý kluk, bylo to v soutěži juniorů. Neměl jsem zkušenosti s hraním na trávě, bylo to pro mě něco nového, v té době hodně složitého.

Jak přizpůsobujete trávě svou hru?
Zvyknou si na to je poměrně náročné, ale za ty roku už to jde lépe. Je to hodně o pohybu, o tom, že musíte jít hodně pod míč. Základem je dobré podání a potom hodně rychlá hra.

Váš nejlepší rok ve Wimbledonu?
Rozhodně rok 2010. Celou dobu jsem hrál skvělý tenis a díky tomu jsem došel až do finále. Kdybych mohl, rád bych to finále hrál znovu, byl jsem tehdy dost nervózní, takže bych to rád napravil.

Jaká je vaše oblíbená wimbledonská tradice?
Sice jsem to zažil jen jednou, ale bylo to super. Bylo to právě ve finále v roce 2010, kdy jdete na kurtu a nemusíte nést tašku. Byl to tehdy hodně zvláštní pocit.

V Londýně poměrně často prší, což mnohdy komplikuje i průběhu turnaje. Jak trávíte čas, když venku prší a vy třeba musíte čekat na zápas?
Snažím se vždy najít nějaké klidnější místo, kde můžu být a není tam tolik lidí.