Murray: Nechtěl jsem být první, kdo prohraje pět grandslamových finále

"Člověk si pořád říká: 'Dokážu to někdy?' A já jsem teď ukázal, že umím vyhrát grandslam," řekl Murray, který Djokoviče porazil v pětisetovém maratonu bez šesti minut po pěti hodinách boje. "Přesvědčil jsem se, že vydržím fyzicky i psychicky proti jednomu z nejlepších hráčů, jakého kdy tenis viděl, a to je povzbudivé."

Murray před titulem v New Yorku nezvládl už čtyři grandslamová finále, naposledy před dvěma měsíci ve Wimbledonu. Pět prvních finále po sobě nikdo v historii neprohrál a Murray nechtěl být první. "Jsem moc rád, že to nejsem já. Říkal jsem si, že udělám vše, abych se tomu vyhnul," usmál se.

Britové že neumějí vyhrávat? To už neplatí
V souboji s Djokovičem Brit dobře začal, ale po dvou těžce vydřených a vyhraných setech další dva ztratil. V pátém ovšem ukázal velkou touhu po úspěchu a z posledních sil soupeře udolal. Při slavnostním ceremoniálu byl rád, že vůbec chodil.

"Prohrát z vedení dva nula by bylo strašné, z toho bych se asi složil. Ale teď je jasné, že mi tahle výhra moc pomůže. Nemusím o sobě příště pochybovat, že na to nemám fyzicky i psychicky, a doufám, že se to v budoucnu ukáže," řekl Murray. "A taky doufám, že inspiruju hodně dětí, aby začaly hrát tenis, protože odteď už neplatí, že britský tenis je přidušený nebo že Britové neumějí vyhrávat," řekl Murray.

Murray udělal před sezonou odvážný krok angažováním Ivana Lendla, aby se mohl radovat z grandslamového titulu. Plán vyšel, dvaapadesátiletý ostravský rodák a osminásobný grandslamový vítěz pozvedl psychickou odolnost Murrayho.

"Je jasné, že mi výrazně pomohl. Těžko se to vyjadřuje procentuelně, ale spolupráci s ním si užívám. Hodně mu naslouchám, protože mít Lendla na své straně je pro hráče velký přínos a doufám, že se to ještě ukáže," řekl Murray.

Spojení mnozí po prvních měsících kritizovali, ale od Wimbledonu se ukazuje jeho přínos. Murray ještě finále v All England Clubu prohrál, ale o měsíc později na stejném místě získal zlatou olympijskou medaili a nyní dosáhl na grandslamový titul.

Murrayho cesta za slávou nebyla jednoduchá. Skotský rodák z Glasgow vyrostl v Dunblane, kde byl jako školák přítomen řádění šíleného střelce, který zabil 16 studentů a učitele. Mladý Andy se tehdy schovával za lavicí a měl štěstí, že přežil.

V patnácti letech se Murray přestěhoval do Barcelony, kde tenisově vyrostl, a před čtyřmi lety už hrál své první finále, ale na US Open hladce prohrál. "Dlouho jsem nemohl překonat poslední překážku, protože ta je vždy nejtěžší," řekl.

Murray bojoval nejen se svými touhami, ale v Británii byl pod velkým tlakem veřejnosti. V momentu, kdy vyrostl v elitního hráče, neustále slýchal otázku, když už vyhraje grand slam. Čekání Britů na nástupce Freda Perryho už bylo dlouhé.

"Nikdy jsem se s ním nepotkal, což je škoda, protože by bylo určitě motivující, kdybych mohl mluvit s Britem, který vyhrál major," řekl Murray, který jako malý alespoň oblékal Perryho kolekci. "Jsem si jistý, že teď se někde shora na nás usmívá, a já doufám, že taky jednou uvidím svého následovníka vyhrát grandslam."