Nejen Sinner a Šwiateková. Doping řešili i další šampioni jako Korda, Agassi, Hingisová či Šarapovová

Andre Agassi (1997)

V roce 1997 měl Agassi pozitivní dopingový test na užívání metamfetaminu. Po společném vyšetřování Světové antidopingové agentury (WADA) a Asociace tenisových profesionálů (ATP) se tyto organizace rozhodly mu udělit tříměsíční distanc. Trest však nebyl oficiálně vynesen. Agassi totiž pozitivní výsledek svedl na alkoholický nápoj s příměsí.

Případ byl znovu projednáván v roce 2009 po vydání Agassiho autobiografie Open - Otevřená zpověď. Američan se v ní přiznal, že lhal o příčině svého pozitivního výsledku dopingového testu. Agassi odhalil, že se stal závislým na metamfetaminu v průběhu roku 1997, kdy čelil osobním i profesním problémům a s drogou ho seznámil jeho asistent.

Po tomto přiznání nebyl proti Agassimu zahájen žádný formální případ, protože k přestupku došlo před založením Světové antidopingové agentury v roce 1999 a před převzetím antidopingového programu Mezinárodní tenisovou federací (ITF) od roku 2007.

Petr Korda (1998)

Pár měsíců po zisku svého jediného grandslamového titulu na Australian Open měl Korda ve Wimbledonu 1998 pozitivní test na zakázaný anabolický steroid nandrolon. V prosinci téhož roku Korda odmítl, že by dopoval úmyslně. Mezinárodní tenisová federace se původně rozhodla, že bývalou světovou dvojku trestat nebude.

V následujících devíti měsících probíhala dlouhá právní bitva, do níž se zapojili Korda, ITF, britský nejvyšší soud a Sportovní arbitrážní soud (CAS). Čechovi byl nakonec uložen roční zákaz činnosti od září 1999.

Korda ještě před trestem oznámil konec kariéry a na okruhu ATP už nikdy nehrál.

Martina Hingisová (2007)

Druhá část kariéry legendární Hingisové skončila bizarně v roce 2007, kdy měla Švýcarka pozitivní test na benzoylekgonin, látku často spojovanou s užíváním kokainu.

Hingisová se pokusila odvolat proti rozhodnutí ITF vymazat ji ze světového žebříčku a zakázat jí od října 2007 na dva roky činnost. To však bylo zamítnuto s odůvodněním, že znovu ukončila kariéru.

Švýcarka nadále hlásala svou nevinu a popírala, že by někdy užila kokain. Případ nabral další obrátky, když soukromý test jejího vzorku ukázal negativní výsledek. Hingisová zůstala v tenisovém důchodu až do roku 2013, kdy se podruhé vrátila a získala dalších 10 titulů v ženské a smíšené čtyřhře. Dokonce se stala deblovou světovou jedničkou.

Marin Čilič (2013)

V roce 2013 měl na turnaji v Mnichově pozitivní test na niketamid, stimulant, který podporuje dýchání. Čilič popřel, že by se dopustil jakéhokoli pochybení.

Chorvat uvedl, že látka byla přítomna v tabletách glukózy, které si přivezl z Francie. ITF přijala jeho tvrzení, že se nedopustil úmyslného pochybení, ale i tak mu udělila devítiměsíční zákaz činnosti.

Čilič odstoupil z Wimbledonu a jako důvod uvedl zranění kolene, aby se vyhnul zveřejnění své předběžné suspendace. Proti délce zákazu se úspěšně odvolal a ten mu byl zkrácen na pouhé čtyři měsíce. Na tour se vrátil v říjnu 2013 a o necelý rok později získal na US Open svůj jediný grandslamový titul.

Maria Šarapovová (2016)

Možná vůbec nejznámější dopingový případ v historii tenisu je kauza Šarapovové. Ruska měla na Australian Open 2016 pozitivní test na meldonium a poté svolala tiskovou konferenci, na níž přiznala, že udělala "obrovskou chybu".

Meldonium, lék na srdce, který užívala 10 let, byl na začátku roku 2016 přidán na seznam zakázaných látek Světové antidopingové agentury (WADA). Šarapovová tvrdila, že si zapomněla nový seznam zkontrolovat. V červnu 2016 dostala Ruska zákaz činnosti na dva roky, a to zpětně od svého pozitivního testu.

Po odvolání k CAS byl ale tento zákaz zkrácen na 15 měsíců. Pětinásobná grandslamová šampionka se vrátila do hry v dubnu 2017, avšak nedokázala dosáhnout na svou dřívější úroveň.

Simona Halepová (2022)

Kariéra bývalé šampionky French Open a Wimbledonu a někdejší světové jedničky Halepové nabrala úplně jiný směr, když se v říjnu 2022 potvrdilo, že měla na US Open pozitivní test na zakázanou látku stimulující tvorbu hemoglobinu a červených krvinek (lék Roxadustat), tedy s podobnými účinky jako EPO.

Rumunka byla předběžně suspendována a zkoumal se i její biologický pas. Nakonec jí byl v září 2023 udělen zákaz činnosti na čtyři roky. Halepová nadále tvrdila, že k testu došlo po přijetí látky od bývalého trenéra Patricka Mouratogloua. V únoru 2024 se odvolala.

CAS jí zákaz výrazně snížil ze čtyř let na devět měsíců a umožnil jí návrat po 18měsíční suspendaci. Včetně březnové tisícovky v Miami odehrála zatím jen čtyři turnaje. Momentálně patří k nejhlasitějším kritikům rozhodnutí ITIA v případech Sinnera a Šwiatekové.