Nová britská naděje. Draper se zbavil zdravotních komplikací a může usilovat o grandslamy

Jacka Drapera znala tenisová komunita ve Velké Británii už od malička, jelikož je synem bývalé juniorské tenistky a někdejšího výkonného ředitele Národní tenisová asociace (LTA). Ve své zemi byl tak pestře sledovaný už od juniorských let a neměl problém obdržet divoké karty i na ty největší turnaje v Anglii, trvalo však podstatně déle, než si ho všiml širší tenisový svět.
Jelikož pochází z tenisové rodiny, k bílému sportu si našel cestu velmi brzy a už jako malé dítě byl v něčem netradiční. I přesto, že je pravák, raketu držel už od svých začátků v levé ruce. "Píšu a házím pravou, ale když jsem začal hrát tenis o zeď, tak jsem raketu chytil do levé ruky. Teď mi to dává výhodu proti ostatním hráčům," popisoval Draper, který se tímto podobá legendárnímu Rafaelu Nadalovi. Španěl však začal hrát levou až v pozdějším věku.
V začátcích profesionální tenisové kariéry ho brzdila četná zranění a neměl tak raketový vzestup jako jeho vrstevník Jannik Sinner či Carlos Alcaraz. Postupem času však talentovaný Brit ukazuje, že pokud je zdravý, tak může porážet i nejlepší hráče a vyhrávat největší turnaje. Dokázal to především v posledním roce a půl, kdy raketově stoupal žebříčkem a sbíral tituly i na těch nejprestižnějších akcích.
Průběh kariéry
Premiéru na okruhu ATP si odbyl v roce 2021 v Miami, v dobrém na ni však určitě nevzpomíná. Proti Mikhailu Kukuškinovi musel vzdát po prohrané první sadě, když při setbolu soupeře kvůli únavě a horku upadl na zem. První výhry se dočkal na domácím podniku v Queens Clubu, kde přehrál svého slavnějšího vrstevníka Sinnera a došel až do svého největšího čtvrtfinále.
V sezoně 2023 měl problémy s břišními či stehenními svaly a také ramenem a kvůli pádu žebříčkem musel ke konci roku objíždět challengery. Zlom přišel na US Open, kde se probojoval do osmifinále a vylepšil tak své maximum na grandslamech. V listopadu si v Sofii zahrál své první finále na okruhu ATP. V souboji o trofej neuspěl ani na začátku loňského roku, když v Adelaide podlehl Jiřímu Lehečkovi a v polovině sezony stále čekal na svůj premiérový titul na hlavním okruhu.
Na vysněnou trofej dosáhl loni v červnu na travnaté akci ATP 250 ve Stuttgartu a dal světu najevo, že by v budoucnosti mohl být jeden z možných favoritů na domácím Wimbledonu. Jeho levácké podání a drtivý forhend jsou při rychlé hře na zeleném pažitu velmi efektivní a na nejrychlejším povrchu se mu dařilo už v začátcích kariéry. Po tomto vítězství se také stal novou britskou jedničkou.
Do konce minulé sezony přidal ještě semifinále na US Open a jeden triumf, tentokrát o stupeň výše. Na tenisty oblíbené pětistovce ve Vídni využil vypadnutí největších favoritů a se ztrátou pouze jednoho setu si dokráčel pro premiérovou trofej na tvrdém povrchu v hale.
Změna kalendáře a zápis do historie
V letošním roce se Draper a jeho tým rozhodli objíždět menší počet turnajů a plně se soustředit, aby byl maximálně fyzicky připravený na ty největší podniky. A už po třech měsících sezony tento plán přináší své ovoce.
Do nového tenisového roku sice nevstupoval úplně z ideální pozice, jelikož ho během prosincové pauzy trápilo zranění a na Australian Open nebyl připravený podle svých představ. Vidět to bylo i během zápasů. V úvodních třech kolech musel pokaždé do pěti setů, roli favorita ještě potvrdit zvládl. Nezbyly mu však síly na další utkání s Alcarazem, které musel po dvou prohraných setech skrečovat.
Po grandslamu v Melbourne odehrál už jen dva turnaje a na obou se prezentoval v daleko lepší formě. V Dauhá neuspěl až v boji o titul, kde podlehl ve třech setech Andreji Rubljovovi.
Svou nejlepší hru si šetřil až na úvodní podnik série Masters. V Indian Wells, kde loni skončil v prvním kole, vyřadil cestou za svým největším titulem kariéry například světovou čtyřku Taylora Fritze, semifinalistu letošního Australian Open Bena Sheltona, dvojnásobného obhájce titulu Alcaraze a Holgera Runeho.
Po životních dvou týdnech se zaslouženě posunul na 7. místo světového žebříčku, a i přes zdravotní problémy, které ho v začátcích kariéry trápily se dokázal prodral mezi elitu. Nyní se tak zapsal do historie jako teprve pátý Brit v Open éře, kterému se podařilo proniknout do TOP 10. Předtím to dokázali pouze Andy Murray, Tim Henman. Cameron Norrie a Greg Rusedski.
Právě k Murraymu, který je se třemi grandslamovými trofejemi nejúspěšnějším hráčem své země, Draper vzhlíží a jeho úspěchy ho motivují k dosažení těch největších tenisových cílů.
V hodnocení letošní sezony je na třetím místě hned za Sinnerem a Alexanderem Zverevem a pyšní se zápasovou bilancí 13:2 Jeho nejoblíbenější část roku však teprve ještě přijde a určitě ho můžeme považovat za jednoho z širších favoritů na zisk grandslamového titulu ve Wimbledonu či na US Open, kde se mu dařilo už v minulých letech. Během blížící se antukové sezony navíc obhajuje pouze 160 bodů a má tak velikou možnost stoupat žebříčkem ještě výše.
Komentáře
Jack Rozparovač je 3. největší favorit v Miami
určitě kolem něho není takový hype jako kolem Fonsecy (kurz 55)
C.Alcaraz 3
N.Djokovic 9.5
J.Draper 10
A.Zverev 11
Medvedev 13
De Minaur 20
Fritz 23
Rune 25
S.Tsitsipas 25
Jsem zvědavý jestli tentokrát uhrají něco i naši, vidím to na 3 kolo max
Vychovovaly ho a brachu (ktery dela mu managera) maminka s babickou..
Babicka v současné dobe má alzheimera a rodinu uz nepoznava... Jack to tezce nese a zalozil pro nemocne s demenci a alzheimerem fond..
Navenek působí jako premyslivy a bez emoci...
Dle slov maminky(tenistky) kluky inspirovala právě babicka(také tenistka)..Ben tenis už nehraje..
Jasne..Jack není sam..Spolu všechno zvladnou..
Draper tam prý má taky nějaké modelingove smlouvy od 17 let, takže úplně smutno mu asi není..
Alzheimer v rodině ale poznamena kazdeho..
Ačkoli sdílím tvou podporu Noleho, nebuď taková konzerva. Ten tvůj životní styl "žít nostalgicky v (z) minulosti" mi přijde šíleně destruktivní. Ani si nechci představit, jaké to je žít ve tvé hlavě. Doufám, že nemáš peklo.
Hlavu vzhůru chlape. Buď pozitivní. Snaž se užít současnost.
Tohle není trend pár příspěvků v poslední době. Už jsem si tě tvé agónie všiml v posledních několika měsících.
Nedopadni jako ty dvě trosky zoufalé trosky Forehand a Amputacia. Hihi. :)
Nepochopený génius.
Aneb jak ve sportu, v životě, tak i na diskusním fóru. Je třeba stavět na silných stránkách.
Rozhodně je v posledních letech v mnohem lepší kondici, než v době temna před 20 lety, kdy si Federer nahrabal své inflační a mnohdy kompletně bezcenné tituly.
A do budoucna vidím Carlitose, Drapera, Runeho, Menšíka a Fonsecu vytvořit velice solidní TOP 10.
Pozn. pod čarou - plus ještě patetický zrzavý a ošklivý sociopat DOPINGer Sinner. PUTA ošklivko. Hihi. :)
Já svá tvrzení opírám o svá subjektivní pozorování. Připadá mi, že tenis je dnes horší než býval protože: a) hráči mají většinou podobný styl, jsou univerzální, vytratila se variabilita stylů a povrchů. b) Přijde mi, že i co se týče osobností a charismatu hráčů tak až na výjimky nejsou tak zajímaví jako předešlé generace. c) Zápasy nemají šťávu. Díval jsem se na celý zápas Alcaraz - Draper - sorry ale jestli toto je herní standard na semifinále masters 1000 tak je podle mě zřejmé, že zlatá éra tenisu skončila. Nevyrovnaná hra, festival nevynucených chyb...
Jsou to jen mé subjektivní pocity a názory, které nevydávám za absolutní pravdu. Je také možné, že jsem prostě dospěl a dětská a dospívající radost ze sledování tenisu už v dospělosti není tak silná. :)
Ale co tak čtu, tak nejsem zdaleka jediný, kdo se takhle teď ohledně tenisu cítí.
No právě. To slovo subjektivní je klíčové. Nejde o objektivní hodnocení.
Nový komentář
Komentáře mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé. Jste-li již zaregistrován, přihlašte se vyplněním svého loginu a hesla vpravo nahoře na stránce. Nahlásit nelegální obsah můžete zde.
Registrace nového uživatele