Novotná o roli superkoučů i o současném ženském tenise. Serena a Šarapovová mají vlastní ligu, říká legenda českého tenisu

Jana Novotná vyhrála v průběhu své kariéry na okruhu WTA celkem 24 turnajů ve dvouhře, 76 turnajů ve čtyřhře a získala i tři olympijské medaile. Vítězka Wimbledonu z roku 1998 a majitelka 16 grandslamových trofejí ze čtyřhry a ze smířené čtyřhry se netají tím, že tenis je láskou jejího života.

Finále Wimbledonu hrála sympatická blondýna již v letech 1993 a 1997, titul však vybojovala až v roce 1998, kdy ve finále slavného turnaje porazila Natálii Tauziatovou a došla si tak pro svůj jedinou singlovou grandslamovou trofej. Na tento okamžik vzpomíná Novotná ráda, zároveň ale přiznává, že osudným pro ni byl spíše na rok 1993, kdy ve finále slavného turnaje v All England Clubu čelila Němce Steffi Grafové.

Rodačka z Brna měla tehdy ve finále gamebol na 6-7 6-1 5-1, který ale nevyužila a následně přišel jeden z největších kolapsů, který ženský tenis pamatuje. Novotná neustála tlak svého prvního wimbledonského finále a z nadějného vedení nezbylo vůbec nic - Grafová se rozjela a Češka prohrála ve třetím setu 4-6. "Už je to tolik let, ale pořád nad tím přemýšlím. Miluju ten okamžik, i když jsem prohrála," vzpomíná na své finálové selhání Češka.

"Mnoho lidí si myslí, že finálová prohra v roce 1993 se Steffi Grafovou pro mě byla špatnou zkušeností. Bylo to ale úplně naopak, pro mě to byla nejlepší věc v mém životě. Byl to neuvěřitelný den plný emocí. Celý zápas, potom ceremoniál a všechno, co následovalo potom, bylo dechberoucí. Byla jsem na titulní stránce všech novin, díky čemuž jsem se cítila jako vítězka. Nevyhrála jsem, i když jsem měla velkou šanci, ale ty dny potom jsem se jako vítězka opravdu cítila."

"Právě tento zápas mi přinesl velké množství nových fanoušků a pozornost novinářů. Na tohle utkání vzpomínají lidé více než na rok 1998, kdy jsem Wimbledon vyhrála."

"Bylo to krásné období, v němž jasně dominovala právě Steffi. Vzpomínám si na den, kdy se hrálo French Open a jedna holka hrála se Steffi. Po zápase se ale lidé neptali, jaké bylo skóre, ale jak dlouho se hrálo a Steffi odpověděla '28 minut, zvládla jsem to'," vzpomíná na dominanci Grafové s úsměvem Novotná. "Neptali se nás na skóre, ale na minuty a to to bylo semifinále Roland Garros!"

Ne každý může dělat trenéra
Novotná v posledních letech sbírá zkušenosti i na pozici trenérky. V roce 2013 krátce vedla Francouzku Bartoliovou, nyní se však věnuje talentované devatenáctileté Barboře Krejčíkové. "Trénovat špičkové hráče je náročné, protože každý je úplně jiný a každý má úplně jiný systém. V týmech těch nejlepších hráčů je třeba pět lidí a potom ještě trenér, takže už jen to není lehké. Musí se sejít skupina lidí, kteří si sednou, jinak to nejde."

V posledních letech se na okruhu WTA, ale hlavně na okruhu ATP rozšiřuje pozice superkoučů. Do pozice superkoučky vstoupila nedávno například i Martina Navrátilová, jež spolupracuje s Angieszkou Radwaňskou, Lindsay Davenportová, která vede Madison Keysovou, či Amélie Maresmová, která spojila síly s Britem Andym Murraym. U mužů pak působí například Boris Becker, Stefan Edberg, Goran Ivaniševič, Michael Chang a další.

"Ženy mají rodiny a jsou většinou víc zaměřené na sebe, proto se do pozice trenéra nepouštějí tak často," říká k fenoménu dnešní doby Novotná. "Ne každý hráč může být trenérem. Tahle pozice vyžaduje hodně trpělivosti a tenisté jsou sobečtí. Nemyslím to nijak zle, ale k tenisu to prostě patří. Každý chce být nejlepší a musí proto udělat maximum. Málokdy jde něco hned, takže i ta příprava potřebuje hodně času, než si všechno sedne a než se hráč a trenér sehrají. Pro někoho to prostě není, někdo chce všechno hned, ale tak to nefunguje."

"Trenér je důležitý, ale hvězdou je někdo jiný, to je ten hráč. Trenér pracuje v tréninku, ale v průběhu zápasu jen někde sedí a dívá se. To je někdy i pro mě dost náročné. Byla jsem zvyklá na jiný režim, ale teď pořád někde sedím a dlouho čekám."

To, že by se ženy mohly uplatnit jako trenérky mužu Novotná spíše vylučuje. "Nemyslím si, že to tak v budoucnu bude. Ženy jsou dost odlišné, někdy dost komplikované a máme někdy velké sklony všechny až moc analyzovat," říká Novotná. Spolupráci Murrayho a Mauresmové ale schvaluje a vidí ji jako pozitivní. "Vždycky jsem říkala, že by Murrayho mohla trénovat žena. Jeho matka byla velkou součástí jeho tenisového života, takže je na ženy zvyklý. Myslím si, že spolu s Amélií odvádí dobrou práci."

"Někteří kluci ale nehledají za angažováním bývalé hvězdy velké zlepšení. Řekla bych, že jde spíše o novou publicitu nebo o nějakou další motivaci. Protože jak může Boris Becker zlepšit Novaka Djokoviče? Nijak, on už dokonalý je!"

"S Bárou je to teď trošku složitější. Nemá to lehké, protože dokončuje školu, což je důležité, ale nemůže se proto plně soustředit na tenis. Věřím ale, že v květnu všechno zvládne a pak se zaměří na tenis. Udělala v poslední době velký pokrok, polepšila si v žebříčku a je znát, že jde dopředu," hodnotí spolupráci s Krejčíkovou legenda českého tenisu.

Serena s Šarapovovou mají vlastní ligu
Na okruhu WTA jsou nyní podle Novotné dvě hráčky, které mají vlastní ligu - světová jednička Serena Williamsova a dvojka Maria Šarapovová. "Serena je královnou současného tenisu. Je to osobnost a ikona tenisu, která už nemusí nikomu nic dokazovat. Stejně tak Šarapovová. Ano, nevyhrála toho tolik jako Serena, ale je to prostě osobnost. Je to velká profesionálka a bojovnice," říká na adresu dvou nejlepších tenistek současnosti Novotná.

"Halepová, která je v žebříčku třetí, je také dobrá, ale něco tam chybí. Nepochybuju o tom, že hraje dobře, že možná vyhraje nějaký grandslam, ale nikdo si ji nebude pamatovat. Zní to zvláštně a zle, ale je to tak. Ona je konzistentní, hraje kvalitní tenis, ale něco tam prostě chybí. Není tam to 'waw', které si člověk řekne u Sereny nebo u Marie. Ve skutečnosti si lidé pamatují jen málo hráček. Málokterá je známá více generacím. To jsou opravdu jen ty 'waw'. (smích)"

"Podívejte se třeba, co se stalo s Eugenií Bouchardovou. Měla skvělou sezonu, kdy hrála neuvěřitelný tenis, a všichni ji viděli jako velkou hvězdu. Byla v časopisech, udělali jí vlasy, ale teď se ukazuje, že to až tak nezvládá. Je mladá, to je pravda, ale podívejte se na Šarapovovou. Ta může mimo kurt dělat jedno focení za druhým, může chodit na vysokých podpatcích a představovat Porsche, ale pak přijde na kurt a prostě hraje. Je to profesionálka na kurtě, ale i mimo kurt, což je taky nesmírně důležité."

Tenis se neustále mění, ale tím nejlepším sportem pořád zůstává
"Je neuvěřitelné, jak moc se tenis za ty roky změnil. Vždycky, když si čtu nějaké rozhovory, tak mě baví to neustále debatování nad tím, kdo je vlastně tím nejlepším tenistou historie. Je legrační mezi sebou porovnávat rozdílné generace tenistů. Kdo ví, jaká by byla Martina Navrátilová s dnešním vybavením? Byla by i Chris Evertová lepší? Vyhrál by McEnroe více zápasů, kdyby měl jestřábí oko? To všechno jsou otázky, které jsou zajímavé, ale nesmyslné. Každá generace má něco a tenis jde neustále dopředu."

"Miluju tenis. Je to unikátní sport a všichni tenisté jsou blázni, což dělá tento sport ještě atraktivnějším. (smích) Je to individuální sport a ten, kdo chce uspět, si musí vytvořit vlastní svět," dodává bývalá druhá hráčka světa.