Plíšková si velké cíle v Londýně nedává. Druhý týden by byl fajn, řekla světová trojka

Důvod je jednoduchý. V All England Clubu má současná světová trojka zatím nevýraznou bilanci čtyř výher a pěti porážek. Při premiéře v roce 2012 vypadla v prvním kole a v dalších čtyřech letech pokaždé došla jen o kolo dál.

"Nechci si dávat obrovské cíle. Postup do druhého týdne by byl fajn," řekla Plíšková v neděli v podvečer na terase v areálu slavného klubu. "Wimbledon je poslední grandslam, kde se mi nepovedlo prorazit. Nečekám super tenis od prvního kola. Asi budu mít nervy, ale když se přes ně dostanu, mohla bych jít daleko."

Přesně to předvedla před měsícem v Paříži. Na French Open rovněž byla při prvních pěti startech nejdále ve 2. kole, ale tentokrát prošla až do semifinále.

V sezoně už Plíšková vyhrála 36 zápasů a má tři vavříny, což se pozitivně podepisuje na její náladě. "Je dobrá. Až na pár antukových turnajů se mi daří," přikývla. Navíc hned na první akci na trávě letos uspěla v Eastbourne. "S titulem jsem při prvním startu na trávě ani nepočítala, ale hrála jsem dobře," konstatovala.

Do Londýna se přesunula v sobotu večer a v neděli si zatrénovala. Další trénink stihne v pondělí, protože první kolo ji čeká v úterý. "Vyšlo to parádně, mám dva a půl dne na přípravu," řekla. A třeba se letos dostane v All England Clubu i na centrkurt, kde ještě nehrála. "Na každém turnaji bych se na něj chtěla dostat."

Ve Wimbledonu zatím neprorazila, ale výsledky na trávě má. Získala titul z Eastbourne, kde loni hrála finále, a před rokem vyhrála v Nottinghamu.

Její rychlá hra podpořená tvrdým servisem je na trávě hodně účinná. "Jak se celkově zlepšuju, víc si na ní věřím," řekla Plíšková, že se navíc každým rokem cítí na zeleném pažitu lépe. "Jsem silnější na nohou, můžu jít víc do kolen, což je při nízkém odskoku míčů potřeba. Projevuje se to na výsledcích."

Její největší zbraní je servis. Třetím rokem kraluje mezi ženami statistikám v počtu es (letos už jich dala 286 v 43 zápasech). Na trávě by mělo být její podání ještě větším nebezpečím. "Jak to tady sjede, občas to ani neodskočí pravidelně, tak tady dobrý servis píše nejvíc," doufala v zisk snadných fiftýnů.

Agresivněji hraje i údery. S koučem Davidem Kotyzou, s kterým je od prosince, pracuje, aby dávala ještě větší rány. "Když budu razantnější, soupeřkám nedám čas to doběhnout, nebo to jen vyškrábnou a budu to mít nahraný. To je cíl," řekla.

S týmem se už zabydlela, jak bývá zvykem, v pronajatém domě. "Oproti minulým rokům máme hezký," pochvalovala si a vzpomínala na ten loňský. "Byl depresivní, bez oken. A strašila v něm Doiová," připomněla Japonku, s kterou loni prohrála.

Tradiční bílou barvu oblečení, která je pro hráče ve Wimbledonu povinná, moc nemusí. "Sama od sebe bych se do bílého neoblékla, ale jednou za rok to zmáknu. Ale jinak to nevyhledávám," usmála se pětadvacetiletá tenistka.