Preview: Češi bojují o Wimbledon

Jan Hernych už předloni na turnaji v Hertogenboschi dokázal, že tráva mu vůbec nevadí. Došel až do finále a v něm nebyl daleko od vítězství nad Mariem Ančičem. Momentálně 136. hráč světa se, podobně jako většina tenistů, už stihl před blížícím se Wimbledonem na tomto povrchu aklimatizovat - v kvalifikaci turnaje v německém Halle odehrál tři zápasy, v prvním kole pak nestačil na Kypřana Baghdatise. Jeho australský soupeř Andrew Coelho na trávě také není nováčkem, většinu zkušeností ale posbíral na turnajích série futures. O víkendu si zkusil kvalifikaci v Nottinghamu, ale neúspěšně - prohrál ve druhém kole s domácím Danielem Coxem.

Soupeře z Austrálie má ve Wimbledonu také Jan Vacek. Dvaatřicetiletý tenista se z výsledkové letargie probral minulý týden v Halle, kde prošel kvalifikací, po roce uhrál kolo na turnaji ATP a pak - což stojí nejvíc za zmínku - uhrál osm gamů proti Rogeru Federerovi - vůbec nejvíc ze všech Švýcarových soupeřů. Z Vackovy rostoucí formy určitě nemá radost Colin Ebelthite, kterému se letos na challengerech nedaří a nechytl se ani na trávě, kde minulý týden prohrál v prvním kole kvalifikace s Michailem Elginem.

Špatně na tom není ani Pavel Šnobel, který před měsícem zvítězil na challengeru v uzbecké Ferganě. "Po zranění se mi opět vrátila dobrá forma a těším se na další turnaje," pochvaluje si 224. tenista světového žebříčku. Právě on má ale papírově nejsilnějšího soupeře - tím je 28. nasazený Dušan Vemič. Srbský hráč sice poslední dobou ve dvouhře nezáří, zato dal o sobě vědět ve čtyřhře na French Open, kde s Brunem Soaresem porazili například páry Erlich/Ram nebo Bjorkman/Ullyet.

Zatímco loni měl účast v hlavní soutěži jistou, letos si ji musí Lukáš Dlouhý vybojovat. A nebude to lehké, s výjimkou finále na pražském challengeru a čtvrtfinále ve francouzském Cherbourgu totiž letos na žádném z turnajů nepřešel přes druhé kolo. V Halle skončil minulý týden v kvalifikaci, kde ho vyřadil Sergej Bubka. Trávu si v posledních dnech vyzkoušel také jeho korejský soupeř Jun Woong-Sun; v Queen's Clubu měl na dosah hlavní turnaj, v posledním kole kvalifikace ale podlehl 6-4 5-7 6-7 domácímu Bloomfieldovi.

Dvaadvacetiletý Lukáš Rosol odjel do Londýna jako vítěz antukového challengeru v Košicích. Na trávě zatím odehrál jediný zápas, loni na kurtech ve Wimbledonu, kde v prvním kole kvalifikace podlehl Ryanu Sweetingovi. Jeho první letošní soupeř je na tom ale podobně - Polák Dawid Olejniczak si zelený povrch vyzkoušel naposledy v roce 2005 na turnajích futures.

Španěl Fernando Vicente sice největší úspěchy sklízel na antuce, i na jiných površích ale umí být nepříjemný. Loni se o tom mohli přesvědčit jeho soupeři v kvalifikaci na Wimbledon - porazil všechny a až v prvním kole nestačil na Švéda Bjorkmana. Letos se utká nejdříve s Jaroslavem Pospíšilem, který se minulý týden v Košicích dostal do semifinále. Oba soupeři se dobře znají, hráli spolu dvakrát, bilance je 1-1.

Podobně jako Vicente zvládl loni kvalifikaci úspěšně Tomáš Zíb. A nejen to - v prvním kole porazil Argentince Hartfielda a vypadl až ve druhém s Tommym Haasem. Letos ho čeká nejdříve Španěl David Marrero-Santana, který už letos zvládl kvalifikaci jiného grandslamového turnaje, French Open. Ovšem na antuce je jako doma, tráva je pro něj zatím terra incognita.

Velké zkušenosti s tímto povrchem nemá ani Jan Mertl, který se navíc v posledních týdnech hodně trápí. Jeho první soupeř, Rakušan Rainer Eitzinger, na tom byl podobně, ovšem minulý týden se na challengeru v Miláně dostal do čtvrtfinále, ve kterém potrápil pozdějšího vítěze Gabašviliho. Naštěstí pro Mertla jsou Eitzingerovy zkušenosti z trávy nulové.

Asi ještě hůř než Mertl je na tom s výsledky Jan Minář. Od challengeru v Ostravě nevyhrál jediný zápas a s tak špatnou formou dorazil do Londýna, kde ho v prvním kole kvalifikace čeká Američan Hippensteel. Ani jemu se ovšem nijak zvlášť nedaří a zkušenosti s travnatým povrchem nemá prakticky žádné.