Rozhovor s vítězem US Open Andym Murraym

Řekněte nám něco o bitvě, kterou jste právě absolvoval a jaké jsou vaše pocity, když teď trofej stojí před vámi.
Byl to velice těžký zápas. Poslední tři, čtyři dny to pro mě bylo psychicky docela vyčerpávající. Když jsou podmínky takové jaké byly, musíte se pečlivě soustředit na téměř každý úder, protože je velice těžké míč kontrolovat. Takže psychicky to bylo náročné, navíc jsem byl ve finále, které jsem nikdy předtím nevyhrál. A hrát proti Novakovi na tomto povrchu, na kterém už pár let neprohrál. Takže byl to neuvěřitelně těžký zápas a na konci jsem se cítil skvěle. Úleva – to je asi nejlepší slovo, které bych měl použít, abych popsal své momentální pocity. Jsem strašně moc šťastný, že se mi podařilo to přežít, protože kdybych zápas, ve kterém jsem vedl 2-0 na sety prohrál, těžce bych to přijímal.

Řekl jste, že jste cítil úlevu. Byly také okamžiky, kdy se vám hlavou honilo nadšení a radost?
Ano, pociťoval jsem různé stavy, bylo to velmi emotivní. Na kurtu jsem i trochu plakal. Nejste smutný, ale neuvěřitelné šťastný. Byl jsem trochu na pochybách, protože jsem v této situaci byl už několikrát a nikdy jsem nevyhrál. Začal jsem si říkat, zda se to vůbec někdy povede.  A pak když se to stalo, byl jsem hrozně nadšený. Ale hlavně jsem cítil úlevu, že se mi podařilo dostat přes tu poslední překážku.

76 let britští tenisté nevyhráli grandslamový turnaj. Jaké to je tento milník konečně překonat?
Když jste na kurtu, tak to tak neberete, ale vím, že když jsem servíroval na vítězství v zápase, bylo tam to vědomí, jak velký moment to je pro historii britského tenisu. Víc než většina britských hráčů jsem byl dotazován na to, kdy konečně grandslam vyhraji. Ptali se mě na to víc a víc dokonce i po tom, co jsem vyhrál olympiádu. Takže ano, je to skvělé, že se mi to konečně podařilo. Jak už jsem řekl po zápase, doufám, že to bude inspirovat děti, aby hrály tenis a odstranil ten dojem, že britští tenisté nevyhrávají nebo že tenis není dobrý sport. Pro Velkou Británii jsou to teď skvělé časy. Laura hraje skvěle. Liam Broady se zde mezi juniory dostal do finále. A Olympiáda pro nás byla velice úspěšná.

Když si vzal Novak čas na ošetření, co se vám honilo hlavou? A jak jste se dokázal udržet koncentrovaný?
Ve skutečnosti jsem se cítil skvěle po tom, co jsem ho brejknul a šel jsem podávat za stavu 5-2. Nervózní jsem byl za stavu 3-2, 4-2. To jste stále ještě daleko od cílové čáry. A v těchto povětrnostních podmínkách se může stát cokoliv. Ale poté, co jsem vyhrál první bod, jsem se uklidnil a cítil fajn. Během celé kariéry jsem neměl problém zápas doservírovat a dnes to bylo stejné.

Jak těžké pro vás bylo, když jste na začátku pátého setu viděl, že se Djokovič dostává zpátky do zápasu? Vzpomněl jste si na minulá prohraná finále?
Ne, nepřemýšlel jsem o žádném prohraném finále. Trochu jsem přemýšlel nad tím, co se stalo během posledních dvou setů. Snažil jsem se najít svou hru. Myslím, že v té době už jsme za sebou měli 4 hodiny hry. Po čtvrtém setu jsem odešel na záchod a říkal si, že je to jen další set navíc, že do toho musím dát všechno. Nechtěl jsem z kurtu odcházet se smutkem a lítostí. Měl jsem trochu štěstí a podařilo se mi na začátku pátého setu mu vzít servis. Trochu jsem se tak uklidnil.

Jaký je pro vás rozdíl mezi tímto vítězstvím a zlatou medailí z olympiády? Jedno velké vítězství pro vaši zemi, druhé velké vítězství pro vás, zadostiučinění.
Ano, samozřejmě se od sebe liší. Trochu jsem se na olympiádě soustředil i na mix. A když jsem pak měl zaručenou stříbrnou medaili, tak mi to možná pomohlo se dostat do finále i ve dvouhře. Zatímco tady jsem několik minut před zápasem stále pochyboval. Říkáte si, zda se to konečně povede. Víte, že to bude těžký zápas. Fyzicky je to náročné. Byl jsem v této pozici několikrát a jsem rád, že se mi to konečně podařilo. Jak jsem řekl, ulevilo se mi. Teď to můžu hodit za sebe a doufat, že budu vyhrávat i dál.

Ztratil jste vedení 2-0 na sety. Nebyl jste vystrašený a neříkal jste si, panebože, zase si to nechám uniknout?
Nebyl jsem vystrašený. Ale jak jsem řekl, na konci čtvrtého setu jsem se snažil přijít na to, co se během těch dvou posledních setů dělo. Co mohu zlepšit. Hrál jsem proti Novakovi, který už se ve spoustě zápasů dokázal vrátit zpět do hry, obzvláště tady. A má velmi dobrou formu, takže jsem stále trochu pochyboval. Ale byl jsem dnes dostatečné neústupný a pevný.

Kolik vám bylo, když jste poprvé ucítil tu tíhu britské historie?
Nevím přesně. Pravděpodobně, když jsem prohrál finále na Australian Open. To bylo asi poprvé, kdy jsem začal cítit, že každý očekává, že se možná něco stane. Začal jsem si klást otázky, zda jsem schopný toho dosáhnout. Vždycky jsem tvrdě pracoval a jsem rád, že se to konečně povedlo.

Čtyři různí vítězové letošních grandslamů a vy jste navíc vyhrál olympiádu a dostal se do wimbledonského finále. Považujete se za letos prozatím nejlepšího hráče?
Ne. Nemyslím si, že jsem měl letos na Tour nejlepší rok. Posledních několik měsíců pro mě byly skvělé, ale jsou tu i jiné turnaje než grandslamy. Novak hrál skvělý tenis ve většině turnajů Masters. Roger se vrátil na pozici světové jedničky. Myslím, že je důležité si pamatovat celou tenisovou sezonu. Ta začíná v lednu a končí v listopadu, jsou tu čtyři grandslamy, ale je tu i spousta jiných turnajů, které z vás dělají světovou jedničku. A pokud jste světovou jedničkou, zasloužíte si být i hráčem roku. Nemůžete se spoléhat pouze na grandslamy, musíte být dobrý i na ostatních soutěžích. Řekl bych, že Novak nebo Roger by se měli stát hráčem roku.

Je to naprosté vyčerpání, kterým teď procházíte? Vypadáte, jako byste sem přišel po velké prohře, nikoliv po vyhraném zápase – kde by se měl objevit smích. A ten u vás postrádám. Ukázal jste spoustu své osobnosti po prohře ve Wimbledonu a po vítězství na olympiádě. Jaký stupeň euforie zažíváte teď po obrovském úspěchu?
Je těžké to popsat. Hodně přemýšlím o různých věcech. Viděl jsem lidi, se kterými pracuji, viděl jsem přítelkyni, maminku, všechny ty lidi. Abych byl upřímný, tak si myslím, že je každý tak trochu v šoku, že se to stalo.

Teď by byla vhodná doba ukázat své emoce.
Ano, přesně (smích). Asi jsem se to tak trochu naučil od Lendla. On se moc nesměje (smích). Je těžké to vysvětlit. Nevím, zda za to mohou nějaké mé pochyby. Ale uvnitř jsem hrozně šťastný. Omlouvám se, že to neukazuji tak, jak byste chtěli.

Zesnulý Fred Perry byl skvělým a otevřeným mužem. Pokud by nastala magická chvíle, seděl by tu před vámi a mohli jste si chvíli povídat, co bysme mu řekl a co si myslíte, že by řekl on vám?
Nevím, nikdy jsem neměl šanci se s ním potkat. Ale bylo by to hezké mluvit s Britem, který vyhrál velký turnaj. Rozhodně by mi to pomohlo. Jsem si jistý, že se tam nahoře usmívá, když vidí, že se to konečně povedlo dalšímu Britovi. Jsem velice šťastný a doufám, že během svého života uvidím dalšího Brita vyhrát grandslam.

Po zápase jsme vás viděli s Ivanem Lendlem. Co vám říkal?
V šatně jsem potkal všechny kluky a pak Ivana. Řekl mi, že je na mě pyšný a objali jsme se. Pak někdo bouchnul šampaňské a štříkal ho na nás. A pak začal Ivan nadávat (smích).

Včera Viktoria Azarenková po prohře se Serenou řekla, že se cítí být poctěna, že může hrát v éře Sereny Williamsové, ženy, která ji 10 krát z 11 zápasů porazila. Důvodem je prý to, že jí to nutí pozvednou úroveň své hry. Vy hrajete také v éře velikánů. Vedla se diskuze o tom, že se dostáváte na úroveň Rogera, Rafy a Novaka. Novak řekl, že se cítí být zvýhodněný tím, že hraje v této éře.
Jak už jsem několikrát řekl, hra s těmito kluky z vás dělá lepšího hráče. Když hrajete s fyzicky silným hráčem jakým je Rafa, pohání vás to. Vidíte, jak tvrdě pracuje a vy si uvědomíte, co všechno ještě musíte zlepšit, abyste se dostal na stejnou úroveň. Pak je tu Roger, hráč s neuvěřitelnou stálostí, kterou ukazuje už posledních 10 let. Myslím, že hned tak někoho takového neuvidíme. Novak – jeho bezvadný pohyb na kurtu. Především na tvrdém povrchu nastavil novou úroveň hry. Jsem rád, že můžu být součástí této éry. Vždycky říkám, že kdybych hrál v jiné době, tak bych asi vyhrával více, ale nebyl bych tak dobrým hráčem. Tito hráči jsou jednimi z vůbec nejlepších tenistů historie.