Schiavoneová: Ráda přepisuju historii

Vaše hra vypadala velice uvolněně, jak fyzicky, tak i psychicky.
Ano, ale jednoduché to nebylo. Kvůli větru šla každá rána úplně jinam. Pro mě to byla výhoda, protože dávám míčům rotaci. A Pavljučenkovová dnes nehrála moc dobrý tenis.

Jak se nyní cítíte? Podruhé jste se tady dostala do čtvrtfinále.
Cítím se lépe než ve Francii, ale to jen proto, že vím, jak vyhrávat takovéto zápasy. Pro mě je to fantastické, že tady jsem.

Mám ráda historii a ráda ji přepisuji. Ale tu svoji, ne tenisovou, protože tenis má spoustu lepších šampiónů.

A to vám stačí, pouze tu být?
To ne. Když jednou vyhrajete, chcete vyhrávat dál. Jste lační po vítězství, ale máte respekt, protože vyhrát grandslam je něco hodně velkého.

Hrála jste s jednou z ruských vycházejících hvězd. Co si myslíte o ruské tenisové budoucnosti?
Bude skvělá. Myslím, že dělají dobrou práci, ale spousta ruských hráčů odchází do jiných zemí, do Španělska nebo do USA.

Říkala jste, že nechcete přepisovat dějiny. Ale byla k tomu někdy snad už lepší příležitost?
Ne, to jsem neřekla. Asi jsem to špatně vysvětlila. Říkala jsem, že každý chce přepisovat dějiny, ale já bych ráda přepsala ty své.

A nemyslíte si, že vaše vítězství v Paříži bylo jedno z nejskvělejších v historii Itálie?
V Itálii asi ano. Samozřejmě je teď jiná doba než před 30 lety, kdy Panatta vyhrál French Open. Já jsem Franceska, jsem jiná. Každý hráč je jiný, má jiný styl hry. Ale Roland Garros byl fantastický. Ne jen díky zážitkům, ale celkově ty emoce.

V New Yorku je velká italsko-americká populace.
Ano, já vím.

Berou vás tu jako hrdinu?
Ne, to ne. Ale Italů je tu mnoho. Chodím do jedné italské restaurace, je to skvělé. Další zápas budu hrát proti Američance Venus Williamsové, tak uvidíme, komu budou fandit. Doufám, že budou trochu podporovat i mě. 

Předpokládám, že jste vyrůstala doma na antukových kurtech. Jak se z vás stala tak dobrá hráčka na kurtech s tvrdým povrchem?
Myslím, že k tomu mám fyzické předpoklady, protože jsem rychlá. Ale není snadné hrát na tvrdém povrchu.

Našla jste lepší způsob, jak se vyrovnat s tlakem? Na Wimbledonu od vás celá Itálie hodně očekávala, ale vy jste vypadla v prvním kole.
Nemyslím si, že to bylo způsobeno tím, že bych byla pod tlakem. Tlak cítíte vždycky, ať hrajete první kolo nebo finále.

Často se snažím si vsugerovat, že každý zápas je finále. Ale na Wimbledonu jsem neměla dostatek energie.

Nyní se ale chci radovat z postupu do čtvrtfinále a těším se na další zápas.

Byla jste někdy v operní budově La Scalla?
Ano, byla jsem tam s přáteli, když mi bylo 17 let.

A znáte Louise Armstronga?
Ano, miluji jeho hudbu. Mám i nějaké CD.