Schuettler: Zdraví je pro mě víc než úspěch
Německý tenista Rainer Schuettler už nemá takovou výkonost jako v letech, kdy získal čtyři tituly na okruhu ATP a hrál finále Australian Open 2003. Aktuálně se v žebříčku ATP pohybuje na konci první stovky. Více si váží zdraví. Tento týden hraje challenger v polské Wroclawi a po včerejší výhře nad Belgičanem Stevem Darcisem je už v čtvrtfinále.
Vyhrál jste těžký zápas. Co rozhodlo o vašem postupu?
Můj soupeř (Darcis) hrál svižně. Dobře podával. V druhém setu jsem v tie-breaku vedl už 6-3, ale on opět skvěle zaservíroval. Druhý set jsem vyhrál skutečně po boji. V rozhodující sadě jsem Steva nalomil brzkým prolomením jeho podání, což mi pomohlo k získání celého náročného zápasu.
Na hotelu vypadáte plný sil. Pomohla vám tvrdá příprava?
Samozřejmě, že pomohla. Pokud někdo není připravený na takové těžké zápasy, tak je lepší, aby zůstal v hotelu. Musím dodat, že mi pomáhá i podpora mých příbuzných.
V Polsku jsou dokonce i vaši rodiče. Jak často s vámi cestují po turnajích?
Ještě v mých nejlepších tenisových letech se mnou cestovali třeba na turnaje Série Masters nebo do Houstonu. Beru je s sebou také na turnaje v Německu nebo v sousedních zemích, Rakousku nebo právě Polsku. Jsem šťastný, že tu stojí za mnou. Druhým důvodem je fakt, že můj trenér měl zástavu srdce. Teď už je mu lépe, ale není možné, aby se mnou jezdil po turnajích. Nechtěl jsem tu být sám, a tak jsem poprosil rodiče, aby za mnou přijeli. Pokud se dostanu do finále, budu tu od soboty osamocen, kdy mají v plánu odjet.
Po zápase jsem s vašimi rodiči mluvil. Víte, kolik stresu u toho vyrovnaného zápasu prožili?
(Smích) Oni moje zápasy moc prožívají. Před zápasem jim v hotelu kupuju panáka.
V živé paměti mám váš finálový zápas na Australian open 2003. Od té doby však na podobné úspěchy čekáte.
Rozhodně, sezony 2002 až 2004 pro mě byly fantastické. Nemá cenu si něco namlouvat. Už mám své roky a tělo se ozývá. Neprospěla mi ani operace kolena, s ním mám doteď problémy. Mým cílem už není udržení se v žebříčku co nejvýše. Musím si vážit zdraví.
Můj soupeř (Darcis) hrál svižně. Dobře podával. V druhém setu jsem v tie-breaku vedl už 6-3, ale on opět skvěle zaservíroval. Druhý set jsem vyhrál skutečně po boji. V rozhodující sadě jsem Steva nalomil brzkým prolomením jeho podání, což mi pomohlo k získání celého náročného zápasu.
Na hotelu vypadáte plný sil. Pomohla vám tvrdá příprava?
Samozřejmě, že pomohla. Pokud někdo není připravený na takové těžké zápasy, tak je lepší, aby zůstal v hotelu. Musím dodat, že mi pomáhá i podpora mých příbuzných.
V Polsku jsou dokonce i vaši rodiče. Jak často s vámi cestují po turnajích?
Ještě v mých nejlepších tenisových letech se mnou cestovali třeba na turnaje Série Masters nebo do Houstonu. Beru je s sebou také na turnaje v Německu nebo v sousedních zemích, Rakousku nebo právě Polsku. Jsem šťastný, že tu stojí za mnou. Druhým důvodem je fakt, že můj trenér měl zástavu srdce. Teď už je mu lépe, ale není možné, aby se mnou jezdil po turnajích. Nechtěl jsem tu být sám, a tak jsem poprosil rodiče, aby za mnou přijeli. Pokud se dostanu do finále, budu tu od soboty osamocen, kdy mají v plánu odjet.
Po zápase jsem s vašimi rodiči mluvil. Víte, kolik stresu u toho vyrovnaného zápasu prožili?
(Smích) Oni moje zápasy moc prožívají. Před zápasem jim v hotelu kupuju panáka.
V živé paměti mám váš finálový zápas na Australian open 2003. Od té doby však na podobné úspěchy čekáte.
Rozhodně, sezony 2002 až 2004 pro mě byly fantastické. Nemá cenu si něco namlouvat. Už mám své roky a tělo se ozývá. Neprospěla mi ani operace kolena, s ním mám doteď problémy. Mým cílem už není udržení se v žebříčku co nejvýše. Musím si vážit zdraví.
Komentáře
Nový komentář
Komentáře mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé. Jste-li již zaregistrován, přihlašte se vyplněním svého loginu a hesla vpravo nahoře na stránce. Nahlásit nelegální obsah můžete zde.
Registrace nového uživatele