Skvělá tenistka i bojovnice za práva žen. Billie Jean Kingové je 75 let
O inspiraci Kingovou mnohokrát mluvila například Martina Navrátilová, pro Australanku Margaret Courtovou, která vyhrála nejvíce grandslamových titulů z žen v historii, byla Kingová "největší soupeřkou ze všech". Letos ale Kingová kritizovala výroky Courtové na adresu homosexuálů, bisexuálů a transgenderových osob. Loni v rozhlase totiž pastorka Courtová prohlásila, že tenis je plný lesb a děti identifikující se s opačným pohlavím označila za dílo ďáblovo.
Obdivně o Kingové mluvila třeba i vítězka 18 singlových Grand Slamů Chris Evertová: "Je jednou z nejmoudřejších bytostí, které jsem kdy potkala, má vize a nápady, o kterých si mohou ostatní jen nechat zdát. Kingová je mou učitelkou, radila mi nejen o tenisu, ale i o mých láskách, vztazích s rodiči či výchově dětí. A to sama žádné nemá," řekla Evertová.
Letos zaujal názor Kingové, že by tenisu prospělo, kdyby na grandslamech hráli na dva vítězné sety i muži, protože dlouhé pětisetové bitvy považuje za zbytečně únavné.
Osobní život této legendy byl středem zájmu médií hlavně v roce 1981, kdy vyšla najevo její sexuální orientace. Kingová sice vyhrála soud s bývalou osobní asistentkou a zároveň tehdejší milenkou Marilyn Barnettovou (stýkala se s ní od 1971), aféra ji ale stála mnoho sil i peněz. Ani manželský svazek, který uzavřela s Lawrencem Kingem v září 1965, tomuto odhalení lesbické orientace neodolal: rozvod se konal v roce 1987.
V roce 2007 ke svému sexuálnímu životu řekla: "Padesát procent homosexuálů ví již ve 13 letech, jak na tom jsou. Já patřila do té druhé padesátky. Nikdy bych si Lawrence nevzdala, kdybych to tušila. To bych mu nikdy neudělala. Když jsme se v mých jednadvaceti letech brali, byla jsem do něj bláznivě zamilovaná."
Celkem Kingová vybojovala 39 grandslamových titulů (12 ve dvouhře, 16 ve čtyřhře a 11 v mixu), z toho nejvíce (20) ve Wimbledonu. Větším počtem grandslamových vítězství než ona se mohou pyšnit jen Courtová (62) a Navrátilová (59). Na wimbledonské trávě triumfovala tato rodačka z kalifornského Long Beach poprvé jako sedmnáctiletá v roce 1961 společně s krajankou Karen Hantzeovou ve čtyřhře. Tehdy ji znali tenisoví diváci ještě pod dívčím jménem Moffitová. Celkem si během profesionální kariéry v letech 1968-1983 vydělala téměř dva miliony dolarů.
Přestože odehrála mnoho nezapomenutelných finálových zápasů včetně vůbec nejdelšího wimbledonského z roku 1970, kdy podlehla Courtové 12:14 a 9:11, upoutala nejvíce pozornosti zápasem, který není uveden v žádných oficiálních záznamech. V "souboji pohlaví" porazila v září 1973 bývalého wimbledonského vítěze Bobbyho Riggse před zraky rekordního počtu 30.492 diváků 6:4, 6:3, 6:3 a rázem se stala vzorem feministek na celém světě. Riggsovi bylo ale tehdy 55 let a Kingová hrála ve své životní formě.
Kingovou upoutal v dětství nejprve softbal. V tomto sportu sice vynikala nad ostatními stejně jako její bratr Randy, bývalý nadhazovač v baseballové MLB, brzy však rodiče pochopili, že pro ni bude lepší zvolit sport, v němž je více "ženskosti". A jejich správné rozhodnutí přineslo velmi rychle své ovoce. Na grandslamových turnajích debutovala již v roce 1959 v 15 letech, o rok později se již radovala z prvního vítězství ve dvouhře na turnaji ve Filadelfii.
Nejen výkony na kurtu, ale také bojovným prosazováním názorů na veřejnosti pomohla Kingová ke změně v pohledu na ženský tenis a ženy ve sportu vůbec. Jako vůbec první sportovkyně vydělala více než 100.000 dolarů za rok (1971), přesto v dobách její největší slávy na přelomu 60. a 70. let nedostávaly ženy zdaleka tolik peněz na odměnách co muži. Členka tenisové Síně slávy spolu s dalšími hráčkami proto nejprve bojkotovala některé turnaje kvůli nedostatečným finančním odměnám a později založila vlastní okruh Virginia Slims Tour. Její snaha vyvrcholila ustavením Ženské tenisové asociace (WTA) v roce 1973.
Po skončení aktivní kariéry se svého sportu nevzdala a vedle působení ve WTA trénovala mnoho světových hvězd a například dovedla USA ke čtyřem titulům ve Fed Cupu v roli kapitánky (jako hráčka se podílela na sedmi vítězstvích USA). Kingová napsala také několik autobiografických knih, působila jako komentátorka tenisových přenosů a dokonce hrála v několika televizních seriálech.
Komentáře
Pravdou ale je, že o své orientaci skutečně nemusela v době sňatku vědět, jak sama tvrdí, a přišla na to až když poznala "tu pravou". Takže vlastně sobě ani nelhala, čili to (nesprávné) tvrzení o tom, komu je horší lhát, na ni ani nelze použít.
Ale manželovi prokazatelně lhala minimálně deset let, co měla tu milenku...
Mám kamaráda, poměrně úspěšného manažera, který byl až do třicítky heterosexuál, žil se spoustou holek (i sexuálně), ale ty vztahy nikdy neklapaly hlavně po psychické stránce. Pak potkal svého současného partnera, zjistil, že je vlastně homosexuál, a jsou spolu spokojeně dodnes, a to je už bratru 15 let. Jen pro úplnost dodávám, že se nepovažují za členy žádné LBGTQ+ ani jiné komunity, nechodí v duhových průvodech, nebojují za žádná "práva" atd. atd., tudíž je všichni v okolí považují za fajn lidi a nikdo na ně nekouká skrz prsty.
Jsem ale přesvědčen o tom, že třeba v Saúdské Arábii by oba dožili jako heterosexuálové, s manželkami a rodinami...
Profesor Michael Biggs z Oxfordské univerzity zřejmě brzy přijde o práci, pokud se tedy "nenapraví" a neučiní pokání. Neprojevuje totiž správnou politickou uvědomělost a trvá na tom, že k otázkám kolem pohlaví by se mělo přistupovat vědeckými metodami a neměla by se omezovat svobodná diskuse na toto téma.
Dovolil si dokonce prohlásit, že: "...nevěřím tomu, že genderová identita nahrazuje biologické pohlaví a nastupuje na jeho místo, o nic víc, než tomu, že Ježíš byl synem Božím. Proto jsem se postavil proti jakémukoli pokusu univerzity o zavedení oficiální genderové doktríny, stejně jako bych se postavil proti uložení jediného náboženství nebo jednoho konkrétního postoje ke sporu Izraele a Palestiny. Vynucování ortodoxních názorů - často vydávané za "rozmanitost" - by zničilo samotný základ univerzity: akademickou svobodu."
Reakce na sebe nedala dlouho čekat, na Biggse byl zahájen typický "hon na čarodejnice". Doktorka Clara Barker(ová), přednášející na univerzitě v Oxfordu, která se identifikuje jako trans žena, a místopředsedkyně Rady Oxfordské univerzity pro otázky LGBTQ+ uvedla, že tato "tvrzení jistě vyvolávají pochybnosti ohledně schopnosti profesora Biggse zacházet se svými studenty spravedlivě a jsou varovnými signály z hlediska kvality výuky".
"V poslední době se hlasitě projevuje v novinách a jiných tištěných médiích způsobem, který vypadá, že má názor na trans osoby, který není příliš inkluzivní a pozitivní, zatímco politika Oxfordské univerzity nám ukládá, abychom každému v umožnili cítit co nevyšší míru začlenění," dodala.
Nedávno taky třeba nějakého britského studenta vyloučili z redakční rady univerzitního časopisu a pohrozili mu vyloučením z univerzity za výrok, že "žena nemá penis".
Tak tohle je náhled do toho lepšího nového světa, který nám paní BJ King(ová) a další aktivisti/aktivistky tak usilovně vnucují.
BJK je sice tenisová legenda, ale tím to hasne. Otázka pohlaví je v USA i Kanadě téma, vzbuzují velké emoce. Většina lidí co to řeší jsou levicoví radikální tupci bez znalostí historie, biologie apod. U nás máme označení on nebo ona, v New Yorku jich zavedli 31, aby nebyl nikdo uražen a každý zapadl do své škatulky. Bojovnice za práva žen a různé feministky jsou blbky nejvetsiho kalibru typu fandina. Jeden jediný člověk dokázal sám zcela rozprášit jejich bezduchou agendu. Jordna Belford, Ben Shapiro to jsou osobnosti světového formátu jenž by naše republika potřebovala jako sůl. Serena, BJK aspol. Ať hrají tenis, ale ať pak mlčí, děkuji.
Každopádně doporučuji každému kdo umí anglicky, koho zajímají věci do hloubky, až k podstatě věci ať si pustí na YouTube cokoliv od těchto dvou kapacit! Jordan Peterson a Beh Shapiro.
Já vnímám jako hlavní problém feministek to, že jim leckdy ani nejde o podstatu věci, ale jen o to, jak u toho vypadají. Respektive, že některé věci řeší až příliš ublíženě. Třeba o tom, že mají mít na stejné pozici lidi stejné peníze, bez ohledu na pohlaví, snad nikdo nepochybuje. Feministky z toho ale udělají aféru, jako by je někdo po staletí zotročoval. Až příliš si i menší problémy berou osobně a za vším vidí snahu ženám ubližovat. Horší než feminismus vidím snad už jen ty LGBT komunity, nebo co to je.
Prece logicky kdyby meli uplne stejnou vykonost, tak bude zamestnavatel sahat po levnejsi sile
Kdyz jsou dva stejne vykonni pracovnici. Po kom zamestnavatel sahne? Podle feministek po tom drazsim. Podle me to je ekonomicky nesmysl a fem. spatne vyhodnocuji vykonnost.
To samozrejme myslim obecne, v celku.
To co říkáš ty se spíš týká toho, že když mi přijde na výběrko muž a žena a oba se mi budou jevit stejně schopně, vyberu si spíš muže (právě třeba proto, že neodejde na mateřskou). To ale nemá nic společného s problémem peněz.
podle me je totiz uz rovna, ale zastanci spatne hodnoti vykonnost
A nikdo nemůže říct ani popel, feministky nevyjímaje. I když ty si asi vždycky něco vymyslí, ale je potřeba je umlátit argumenty. Zásadní chyba je nechat se zatáhnout do emotivní a iracionální debaty. To je voda na jejich mlýn, tam jsou jako ryba ve vodě.
Ale samozřejmě vím, jak je to těžké, nenechat se vytočit.
Takže pokud není ten chlap neschopný lempl, zákonitě bude brát víc a nikdo nemůže nic namítnout. Je to jen o správně nastaveném systému hodnocení ze strany zaměstnavatele. U mne si nikdo schopný nikdy na peníze nestěžoval, ať byl muž, žena nebo cokoli jiného. Když jsem se tedy ještě dobrovolně mučil tím, že jsem někoho zaměstnával...
Ja tedy myslím, že je v tom drtivá převaha žen. A to se pak v rámci celku projeví i na mzdě.
Chceš říct, že zaměstnavatel má dát mladé holce stejné peníze jako klukovi? Já bych byl i pro. Ale ten si spocte, že za 3,5,10 let jde na mateřskou, bude muset držet místo, platit jí prvních pár měsíců mateřské, tak ji dá menší plat. Respektive jak píše blixa o vyjednávání, i kdyby chtěla plat vyšší, tak ji odmitne. A že třeba žena chce dítě až za delší dobu nebo vůbec? O tom se u pohovoru nesmí mluvit. Takže můžeme děkovat paradoxně sociálnímu státu, že jsou takové rozdíly.
Tady je řeč o stejné pozici, kde základní plat prostě musí být stejný. Řeší se to šikovně skrze KPI, nebo různé smluvní dodatky, že má ten a ten větší zodpovědnost, že má navíc nějaké úkoly, atd...
A o pohlaví se pak není třeba vůbec bavit.
https://www.nytimes.com/2018/10/04/arts/academic-journals-hoax.html
Nový komentář
Komentáře mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé. Jste-li již zaregistrován, přihlašte se vyplněním svého loginu a hesla vpravo nahoře na stránce. Nahlásit nelegální obsah můžete zde.
Registrace nového uživatele