Šok: 'Nejhorší tenista světa' vyhrál

Když před lety začalo být jasné, že Tim Henman není tím hráčem, který pro Británii znovu vyhraje Wimbledon, začali fanoušci na ostrovech hledat nového tenisového spasitele. Asi nikoho nenapadlo jméno Roberta Deeho. A není divu.

Dnes 21letý Dee se do světa profesionálního tenisu vrhnul v roce 2005. S nadšením, které zastíní mnohé světové hráče. Ovšem také s prachbídnými výsledky.

Za tři roky odehrál 54 zápasů, aniž vyhrál jediný. A nejen to, nedokázal dokonce vyhrát ani jeden set. A to neobjížděl žádné velké turnaje, touha po vítězství ho zavedla i do Rwandy, Íránu nebo Kolumbie. V neúspěších se mohl měřit snad jen s Guatemalcem Diegem Beltranenou, který sice prohrál 54 zápasů v řadě v letech 1997-2005, ale alespoň jeden set ukořistil.

Brit přesto neztrácel naději - a dočkal se. V kvalifikaci na turnaje futures v Barceloně porazil Dee Američana Arzhanga Derakhshaniho 6-4 6-3. Co na tom, že hned další den znovu prohrál ve dvou setech. První vítězství bylo sladké.

"Na výhru jsem nemyslel, dokud jsem nevedl 5-1. Měl jsem mečbol, ale neproměnil ho. V dalším gamu jsem špatně servíroval a začal se strachovat o výsledek, ale nakonec jsem to zvládl," svěřil se novinám šťastný tenista. "Když jsem teď vyhrál, potřebuju jen postrčit a zvítězit podruhé. Je to jen malý krok na dlouhé cestě. Nikdy mě nenapadlo to vzdát. Vždycky jsem věděl, že je ve mně víc, než by se zdálo, a že se pořád můžu zlepšovat," dodal hráč, který už za svou nevýnosnou práci zaplatil 200.000 liber.

Jako první se o jeho úspěchu dozvěděli Deeho rodiče. "Hned po zápase jsem jim volal. Mámě jsem řekl, že jsem znovu prohrál. Pak jsem jí řekl, ať mi dá k telefonu tátu a tomu jsem už řekl, že jsem vyhrál. Byla to pro mě úleva," tvrdí tenista, který byl nejvýš v kariéře na 1466. místě žebříčku.

Neméně se jistě ulevilo i rodičům, podle kterých si jejich syn vítězství rozhodně zasloužil. "Je to pocta vytrvalosti," tvrdí Deeho otec. "Nepije, trénuje pět hodin denně. Je to vzor pro všechny mladé hráče."