Transsexuálka si plní sny

V jejím případě však vůbec nejde o výsledky. Co na tom, že její technika připomíná hru rekreanta!? Příběh Paredesové je o něčem jiném - o ponižování v její rodné zemi a touze žít normální život ne jako muž, ale jako žena. A samozřejmě - také trochu o tenise.

„Operaci jsem podstoupila po mnoha psychiatrických testech. Bylo to životní rozhodnutí, nemohla jsem už dál žít jako muž,“ řekla. Jelikož pracovala jako finanční konzultantka na volné noze, měla spoustu času na svůj koníček - tenis. V roce 2003 se k ní donesla stará zpráva o Renee Richardsové (narozené jako Richard Raskind), první transsexuálce, která si v roce 1977 zahrála grandslamový turnaj na US Open. Tehdy z toho byl peprný skandální střípek do tenisové historie. „Renee se pro mě stala inspirací. Řekla jsem si, že když mohla ona, dokážu to i já. Vždyť Renee to dotáhla až do čtvrtfinále US Open,“ vykládala obdivně Paredesová.

V Chile byla terčem posměšků a diskriminace. I proto se čím dál častěji kvůli práci i tréninku přesouvala do liberálnější Argentiny. „Chilané jsou zablokovaní, koukají na mě skrz prsty. Diskriminují i gaye a lesbičky. Od naší tenisové federace také nemohu čekat nic hezkého. Ale já se nevzdám. Jsem odolná proti všem útokům. Musím být. Musím bojovat a tenis je jedním z prostředků, jak ukázat, že jsem normální lidská bytost.“

Mnoho lidí nechtělo uvěřit, že se Paredesová stala ženou. I vedení ITF musela před prvním turnajem poskytnout hormonální testy. Vše proběhlo v pořádku. „Fantastické bylo, že mě ostatní hráčky přijaly. Neslyšela jsem jediné ošklivé slovo, což mi dodalo sebevědomí.“

Paredesové se zkrátka splnil sen. Co na tom, že tenis neumí. Když si prohlédnete její zápas na serveru youtube, zjistíte, že jiný výsledek než 0-6 0-6 ani není myslitelný. Proto lze březnovou divokou kartu na pětadvacetitisícový turnaj považovat za gesto pořadatelů vůči ženě, která to v životě nemá jednoduché.