Tvrdí fanoušci a nejtěžší grandslam. České tenisové osobnosti probírají French Open - 1. díl

ANDREA SESTINI HLAVÁČKOVÁ
French Open má svoje kouzlo tím, že jde o jediný antukový grandslam a evropským tenistům se prostě na antuce daří. Nemusíte být jen Rafael Nadal, abyste se na ní cítil komfortně. Navíc turnaj díky dobré vzdálenosti vždycky přiláká hodně českých diváků, a to jsem si pokaždé užívala. Plus se tady tour vrací poprvé po Australian Open na grandslam. Nejraději vzpomínám na vítězství ve čtyřhře v roce 2011, to určitě nic nepředčí, zároveň jsem tam zažila jeden ze svých posledních singlových úspěchů a kvalifikovala se do hlavní části turnaje. Sice jsem bohužel hned v prvním kole narazila na Serenu a vypadla, ale byl to také krásný zážitek.

Letos hodně věřím Rafovi, ale šanci mají určitě i Novak Djokovič a Carlos Alcaraz, ale ten je ještě hodně mladý a myslím si, že se tu projeví zkušenosti s pětisetovými zápasy. Protože ta šňůra turnajem je dlouhá a Djokovič s Nadalem už si s tím ví rady.

Mezi ženami je to strašně těžké říct, tam se může stát úplně cokoliv. Velkou šanci má určitě Iga Šwiateková a překvapit by mohla Naomi Ósakaová... U českých hráček záleží hlavně na fyzičce, hodně z nich je zraněných a hodně zase unavených. Těžko odhadovat, jestli se Barbora Krejčíková nebo Kateřina Siniaková dají do kupy a jestli Karolína Plíšková najde formu. Pauzu měla dlouhou a návrat na antuku není snadný. I proto bych od Češek nečekala nic velkého, myslím, že teď nejsou ve formě na velké vítězství. Obecně si myslím, že na větší tenisový úspěch si Česko letos bude muset chvilku počkat.

JIŘÍ NOVÁK
French Open je samozřejmě specifické v tom, že jde o jediný grandslam, který se hraje na antuce. A musím říct, že vítězství na něm je za mě ze všech turnajů velké čtyřky nejtěžší, a to z jednoho prostého důvodu - ten povrch je nejpomalejší. Na antuce opravdu musíte umět hrát tenis a mít takzvaně naběháno. Každý balon totiž letí desetkrát i patnáctkrát přes síť, proto je tak těžké vyhrát.

Obecně ale na každý grandslam vzpomínám strašně rád, jen mě mrzí, že ačkoliv ve dvouhře i ve čtyřhře jsem porazil spoustu skvělých hráčů, nikdy jsem se nedostal dál než mezi nejlepších šestnáct a nikdy jsem tak neprorazil brány čtvrtfinále. Velký zážitek byl sledovat Rogera Federera, který potřeboval výhru na French Open, aby měl všechny čtyři grandslamy. Taky si pamatuji časy, kdy hrávali Andre Agassi a Pete Sampras a dlouhodobě sledovat tažení Rafaela Nadala, který ovládl French Open třináctkrát, to je něco neuvěřitelného. Je to antukový král. Bomba.

Na letošním turnaji žhavých kandidátů moc nevidím, ale nebezpeční budou určitě Nadal, Stefanos Tsitsipas a Carlos Alcaraz. Mezi ženami nedokážu říci, moc je nesleduju. Barbora Krejčíková obhajuje vítězství, moc bych jí další výhru přál, ale protože je zraněná a nehraje, těžko tipovat formu.

BARBORA STRÝCOVÁ
French Open jsem nejdřív vůbec neměla v lásce, dlouho mi totiž trvalo přeskočit první kolo. Časem se to naštěstí zlomilo a párkrát jsem došla do čtvrtého kola a zahrála jsem si i semifinále v deblu. Turnaj je specifický díky divákům, francouzští fanoušci jsou totiž na hráče dost tvrdí a třeba házení raketou, to zkrátka nejde. Hned by vás vybučeli. Celkově jde ale díky náročnosti antuky a délce zápasů o krásný turnaj.

Já si ráda připomínám například bitvu s Japonkou Naraovou z roku 2018, která byla dost ošklivá a hodně jsem se v ní natrápila. Před turnajem jsem totiž dlouho žádné utkání nevyhrála, takže jsem byla skutečně hodně nervózní. Bylo to ukrutné trápení, první set jsem prohrála a myslela jsem si, že dostanu 6-2 6-3, ale nějakým zázrakem jsem to otočila. Myslím, že šlo o nejvíc protrápený zápas kariéry, který jsem nakonec vyhrála. Navíc se hrálo na jedničce. Následně to ze mě spadlo a celý turnaj jsem hrála skvělý tenis.

Jako vůbec nejlepší zápas tady hodnotím utkání proti Makarovové v roce 2018, ale ráda si vybavím i utkání proti Agnieszce Radwaňské, kde byla ta historická výměna, ve které jsme obě spadly... Co týče favoritek na letošní vítězství, tak musím říct, že je těžké to hodnotit, protože ženský tenis je teď strašně vyrovnaný. Adeptek je opravdu mnoho, Iga Šwiateková má skvělou formu, ale věřím i Češkám. Karolína Plíšková se do toho dostává a může dojít daleko, stejně jako Petra Kvitová, která je nevyzpytatelná.