Vaidišová: Kariéru jsem nikdy neukončila. Jen jsem chtěla nabrat dech

Nicole Vaidišová se poprvé mezi profesionály objevila v roce 2004 ve svých 15 letech. Během první sezony na okruhu se prodrala do Top 100, na konci roku 2006 už měla na kontě šest titulů z turnajů WTA. Zahrála si semifinále na Roland Garros (2006) a na Australian Open (2007), ve Wimbledonu byla ve čtvrtfinále. V 17 letech se stala světovou sedmičkou.

Ale jak rychle vyletěla vzhůru, tak se podobně rychle začala ze scény světového tenisu vytrácet. I kvůli problémům s pravým ramenem spadla do druhé světové stovky a v únoru 2010 odehrála na dlouhou dobu svůj poslední zápas. Ze zdravotních důvodů a ztrátě chuti k tenisu.

Jak ale nyní půl roku po svém comebacku prohlásila, kariéru nikdy neukončila. Ve svých 20 letech ji pouze přerušila a odpočívala.

"Když jsem přestala hrát, tak jsem nikdy neřekla, že jsem ukončila kariéru, nebo že už nikdy nebudu hrát," řekla s odstupem času Vaidišová. "Jen jsem chtěla ustoupit krok dozadu a nabrat dech. Když jste mladší, tak je to těžké. Na tenisovém okruhu jedeme všichni na sto procent a o věcech kolem moc nepřemýšlíme. Mnohem rychleji dospíváme, protože už jako malé holky jsme daleko od domova a neustále cestujeme. Bylo pro mě dobré na chvíli zastavit, zůstat doma a srovnat si své myšlenky," vysvětlila své důvody.

Během více než čtyřleté pauzy si kromě uspořádání myšlenek a běžného života s rodinou a přáteli vyzkoušela také tříleté manželství s Radkem Štěpánkem, ale především se snažila zbavit bolestí v rameni, aby se třeba jednou k tenisu vrátila.

"Myslela jsem si, že když si dám nějaký čas pauzu, tak by léčba mého ramena mohla být lepší. Ale první operace (ve Spojených státech) nedopadla dobře, tak jsem musela na operaci číslo dvě (doma v Česku). Tenhle proces začal před třemi lety a to je už je docela dávno. Lékaři a fyzioterapeuti se mi opravdu snažili hodně pomoct. Mají velkou zásluhu na tom, že teď mohu zase hrát," uvedla rodačka z Norimberku.

V budoucnu by chtěla studovat psychologii
Až prý s tenisem definitivně skončí, chtěla by se věnovat studiu. "Ráda bych studovala psychologii. Mé přemýšlení je tenisové, dostane se vám to do hlavy. Máme to tak všichni. Bylo by pro mě zajímavé se na to všechno podívat z hlediska kliniky."

V současnosti se však plně soustředí na úspěšný návrat mezi tenisovou elitu. Od loňského září se zpět do tenisového kolotoče 'zapracovávala' na menších turnajích ITF, což zpětně vidí jako dobré rozhodnutí. Pozvolna se dostávala do zápasového tempa, až začala nabírat na obrátkách.

V únoru v Midlandu vyhrála šest zápasů v řadě a z kvalifikace došla až do semifinále, čímž si řekla o divoké karty i na turnaje WTA. Začátkem března v mexickém Monterrey se dostala skrz tříkolovou kvalifikaci a v prvním kole odehrála vyrovnaný set se světovou pětkou Anou Ivanovičovou. Tento týden v Miami startovala rovnou v hlavní soutěži, ve které si proti Maďarce Timee Babosové připsala první skalp hráčky Top 100 a první výhru na turnaji WTA po svém návratu a včera sebrala set ve formě hrající světové trojce Simoně Halepové.



"Už jsem zapomněla, jaký to je pocit. A pocit je to dobrý. Teď to rozhodně neberu jako samozřejmost, jsem vděčná za to, že tu mohu být," řekla spokojená Vaidišová s první výhrou na okruhu WTA po více než pěti letech. "Je příjemné hrát zase na velkých kurtech v dobré atmosféře."

Teď už na sebe nevyvíjí žádný tlak a nestaví před sebe žádná očekávání a cíle. "Potřebuju teď odehrát více zápasů a více turnajů. Cítím, že jsem schopná čím dál více se posouvat dál a hrát čím dál více turnajů. Chci do toho dát všechno, abych pak neměla výčitky."