Vaidišová promluvila o konci kariéry

Nicole Vaidišová se rozpovídala v rozhovoru pro WTA Insider o tom, proč musela s tenisem definitivně skončit, jak zpětně vidí svou tenisovou kariéru a co by poradila dalším mladým hráčkám. Pro Vaidišovou se jedna věc určitě nezměnila. I po konci tenisové kariéry dále cestuje po světě. Ale tentokrát už bez tenisového náčiní.

„Po oficiálním ukončení kariéry jsem si chtěla oddechnout a užívat si života. Když hrajete tenis profesionálně, tak máte program nastavený na skoro celý rok dopředu, kdežto teď se můžu rozhodovat, kam chci jet, co chci dělat. Je to velký rozdíl. Například jsem se vždy chtěla podívat na Island, kde se samozřejmě žádný turnaj nehraje. Bylo moc pěkné naplánovat si tam výlet a odpočinout si od tenisu. Hodně mi takto strávený čas pomohl.“

V roce 2015 svedla bitvu s Anou Ivanovičovou a později v Miami i se Simonou Halepovou. Vypadalo to, že je Vaidišová na správné cestě. Právě po turnaji v Miami chybělo už jen pár bodů, aby se probojovala do první světové dvoustovky na pozice zajišťující grandslamové kvalifikace. Jenže rekurentní zranění jakýkoli pokus o návrat mezi elitu zbrzdila.

„Bojovala jsem s mnoha zraněními, která se neustále vracela. Strávila jsem spoustu času u lékařů a na rehabilitacích. Zkoušeli jsme různé nové věci, ale nakonec nic nepomáhalo. Bohužel to došlo do stádia, kdy jsem si řekla 'a dost!'. Už jsem nechtěla tělo vystavovat dalšímu ozařování, operacím apod. Byl to začarovaný kruh,“ svěřila se bývalá tenistka.

Vaidišovou už jednou zdraví zradilo. V roce 2010 opustila tenisový svět kvůli zranění ramene a ztrátě motivace. Jelikož nebyla první operace ramene úspěšná, musela Vaidišová na druhou. Bývalá světová sedmička se chtěla na kurty vrátit mnohem dříve, ale rameno jí to nedovolilo.

„Na rameno jsem pořád myslela, protože po dvou operacích už nikdy nebude stoprocentní. Myslím si, že nepomohlo ani to, že jsem tak dlouho nehrála. Celkově bych řekla, že mé tělo nezareagovalo na návrat k takové zátěži nejlépe. V tom bych viděla jednu z příčin neustálých zranění. Ale také jsem měla smůlu. Turnaj v Miami jsem si pochvalovala, cítila jsem se dobře a tvrdě trénovala. Těsně po turnaji v Miami jsem si při jednom z tréninků bohužel natáhla vaz v kotníku. Podobně nešťastně jsem si o necelý rok později zranila zápěstí,“ shrnula Vaidišová.

„Poslední dva roky jsem vždy hrála pár měsíců, pak přišlo zranění a tak pořád dokola. Když jsem dokončila rehabilitaci, opět jsem mohla hrát, ale jen do té doby než přišlo další zranění. Musela jsem pořád začínat od nuly a to člověka hrozně vyčerpává. Poslední kapkou byly osteofyty (kostní výrůstky) na patách, které se i po zaléčení objevují znovu. Každý sportovec, který tento stav zažil, ví, jaká bolest to je, protože paty potřebujete k chůzi. Nejprve jsem podstoupila léčbu a poté i ozařování, ani jedno moc nepomáhalo. Šest měsíců trvalo zbavit se jednoho výrůstku, aby se později objevil další. Nemůžete jít ani běhat, protože běh a vlastně i chůze stav zhoršují.“

Vaidišová tak byla nucena vše přehodnotit. Nakonec se rozhodla kariéru definitivně ukončit. „I když jsem přestala hrát, pořád docházím na léčbu, protože výrůstků se jen tak nezbavíte. Mohu však zvolit pozvolnou léčbu, nemusím už honem rychle vše radikálně řešit, protože se potřebuji vrátit na kurt," řekla bývalá světová sedmička.

Takový konec kariéry by určitě nikdo před dvanácti lety české tenistce nepředpověděl. V pouhých patnácti letech se stala šestou nejmladší vítězkou turnaje WTA, když ovládla podnik ve Vancouveru. O rok později vyhrála tři další turnaje WTA během tří týdnů. V roce 2006 ji dělil jediný game od postupu do finále French Open. „Byla jsem tak mladá. Nemohla jsem uvěřit tomu, jaké hráčky jsem porazila a jak daleko jsem došla. Bylo to neskutečné.“ Další semifinále si zahrála v roce 2007 na Australian Open, kde potrápila pozdější vítězku Serenu Williamsovou.

Pak ale přišla série zranění a nevyrovnaných výkonů a následně propad sebedůvěry. „Upřímně, tehdy jsem sama sebe moc neznala. Byla jsem hodně frustrovaná nejen kvůli zraněním ale hlavně na kurtu. Spousta věcí v mém rodinném i osobním životě nešla podle plánu. Na kurtu jsem se necítila dobře, chtěla jsem pryč. V ten moment jsem nevěděla, jestli se ještě někdy k tenisu vrátím,“ svěřila se Vaidišová novinářům.

Během tří let mimo tenis si však uvědomila, že jí tenisový kolotoč chybí. „Když jsem byla dítě, bylo to dané. Prostě jsem hrála tenis. V takovém věku nepřemýšlíte o tom, co je za hranicemi tenisového světa, zda tenis milujete. Vše ostatní tak trošku odsouváte na druhou kolej, protože pro vás je v tu chvíli nejdůležitější vyhrávat, zlepšovat žebříčkové postavení i výsledky na turnajích. Když jsem nehrála, uvědomila jsem si, že mi tenis chybí, že se chci vrátit a hrát. Když si tím vším projdete, tak si uvědomíte, jestli ten sport opravdu milujete.“

Na pozdim plánuje Vaidišová nastoupit na vysokou školu, ale ráda by byla i do budoucna součástí tenisového dění. „Udělala jsem vše pro to, abych byla zdravá a připravená se vrátit. Některé věci se prostě nemají stát, to neovlivníme. Teď jsem starší a vše vidím jinak, víc si věcí vážím. Když jsem jako mladá vyhrávala turnaje a dařilo se mi na grandslamových turnajích, dostatečně jsem si toho nevážila. Tenis se za ty roky změnil. Holky jsou fyzicky zdatnější a hodně mladých holek stoupá žebříčkem. Soudě podle sebe bych jim chtěla vzkázat, aby si tenis užívaly a zapamatovaly si ty krásné momenty.“