Vzpomínky Kvitové ožívají. Ve Wimbledonu chce nastartovat zatím nevydařenou sezonu

"Wimbledon na mě dýchne něčím speciálním, cítím se tu líp a sebevědoměji. Vím, že tady můžu zahrát dobře," řekla Kvitová českým novinářům v Londýně.

Už když projde bránou slavného areálu, dolehne na českou levorukou hvězdu závan historie a vybaví si své úspěchy. "Wimbledon je pro mě nejvíc," vyznala se a vzpomněla na tituly z let 2011 a 2014.

Že už je součástí historie turnaje na trávě, dokládá i fakt, že ji v sobotu přišel na trénink pozdravit ředitel turnaje Philip Brook s manželkou. "To bylo hezké," usmála se šestadvacetiletá hráčka z Fulneku a doufala, že může ve Wimbledonu do třetice uspět. "Vždycky v to věřím, samozřejmě. Takže věřím i tentokrát," doplnila.

Moc dobře ale ví, že jen doufáním své výkony nezlepší. "V tom není síla. Musím pro to dělat maximum, co můžu. A buď to přijde, nebo ne," řekla. "Když se nezadaří, nezhroutí se svět, ale ráda bych sezonu otočila do plusu. Potřebovala bych pár vítězných zápasů v řadě, aby se ta moje tenisová mysl trošku uklidnila."

Rok 2016 zatím nepřinesl Kvitové příliš tenisové radosti. Letos má bilanci 15 výher a 14 porážek, ještě nezískala turnajový titul a po pěti letech vypadla z elitní desítky žebříčku WTA. K tomu vyměnila kouče a rozešla se s přítelem. "Prakticky každá moje sezona nebyla pořád jen nahoře a nejela, jak by si asi každý představoval. Letos to taky tak není. Tak doufám, že se to brzy zlomí," řekla.

Bývalá světová dvojka a vítězka Turnaje mistryň před vstupem do Wimbledonu zaklepala, že je zdravotně v pořádku. "To je nejdůležitější. Měla jsem dobrou přípravu, odehrála jsem čtyři zápasy na trávě a za to jsem ráda," pochvaluje si.

V prvním kole ji čeká v úterý Soreana Cirsteaová, s níž má bilanci 4-2, ve Wimbledonu už se potkaly v 1. kole roku 2010 a Kvitová vyhrála dvakrát 6-2. "Od té doby se hodně věcí změnilo. Je nebezpečná, zvláště na trávě. Hraje rychle a agresivně a bude to určitě hodně nepříjemné, záleží ale vždycky na mé hře," řekla Kvitová.

Ví, že by se potřebovala chytit, přejet jednu dvě soupeřky, aby si zvedla sebevědomí. "Vnitřní sebedůvěra mi chybí, tu bych ráda trošku posílila. Ale to se stane jen díky vyhraným zápasům, jinak je to hrozně těžké. Samozřejmě trénink nějaké věci ukáže, ale v zápasech to pak není úplně tak, jak bych si představovala."

Třeba jí pomůžou vzpomínky na nejlepší zápasy ve Wimbledonu. Za ty označila výhru ve 3. kole nad Venus Williamsovou z USA v roce 2014. "A pak finále," připomněla duel, v kterém doslova smetla Kanaďanku Eugenii Bouchardovou.

Na své pocity před turnajem příliš nedá. Už se jí stalo, že se spletla. "Když se cítím dobře, hraju úplnou tužku, a když se cítím blbě, vypadá zápas úplně super. Na svoje pocity už extra nedám, prostě se snažím dělat maximum, co můžu."

V Londýně je s trenérem Františkem Čermákem, s kondičním trenérem Davidem Vydrou, vyplétačem Richardem Šodkem a s PR manažerkou Katie Spellmanovou. Všichni bydlí v domě, který hráčka pronajala na celých čtrnáct dnů, tedy až do konce turnaje. "Ano. To bych byla jinak sama proti sobě," dodala světová jedenáctka s úsměvem.