Watsonová: Někdy mám pocit, že je tu víc Britů než domácích, díky všem

Připsala jste si první grandslamovou výhru od loňského Australian Open, jak to vnímáte?
Tak tohle jsem ani nevěděla, nějak jsem to nestudovala.

Dobře, tak tedy jinak, jak se cítíte po dnešním výkonu?
Hrála jsem dnes velmi dobře, takže jsem šťastná. Snažila jsem se k zápasu přistoupit úplně stejně jako ke každému jinému, nechtěla jsem na sebe vytvářet tlak tím, že bych si říkala, že je to grandslam.
S Barborou jsem hrála už vloni, ale to bylo za jiných okolností. Tady jsem si věřila, dokonce byla i zábava, když jsem netrefila smeč v prvním setu, naštěstí mě to ale nerozhodilo a dál jsem hrála dobrý tenis. (smích) Doufám, že si stejnou úroveň udržím i v dalším utkání.

Promáchnutá smeč byla zajímavá, stalo se vám to poprvé?
Ano, protože jinak smeče zvládám, baví mě to a celkem mi to jde, nekazím je tolik. Jsem moc ráda, že jsem nakonec tu výměnu dohrála, jinak by mě to asi dost mrzelo. Nebyl to ale jediný zvláštní okamžik, v prvním setu jich byl více, například balon, který jsem pustila, protože jsem ho prostě viděla v autu, ale on byl pět centimetrů před lajnou, i to se ale někdy stane.

Jaká byla taktika na zápas proti Záhlavové-Strýcové?
Nechtěla jsem myslet na to, že je to grandslam, protože to by mě mohlo svazovat. Věděla jsem, že první kolo proti ní bude náročné. Ona je velmi dobrá hráčka a hrát s ní je dost ošidné. Má hodně pestrou hru, dokáže měnit rytmus, jít na síť, hrát krátké údery, ale i solidně bránit. Chtěla jsem hrát agresivně, ale někdy jsem se prostě musela přizpůsobit té změně, kterou ona nastavila. Jsem rád, že jsem to zvládla.

V utkání jste se hodně smála nejen těm úsměvným momentům, ale působila jste celkově tak nějak šťastně a spokojeně, cítíte se tak?
Odehrála jsem skvělý zápas, takže mám důvod být spokojená. Být vítěz je zábava. (smích)

Většina hráčů vnímá atmosféru na grandslamovém turnaji zcela jinak, jak to působí na vás?
Dnes mě u kurtu podporovalo hodně fanoušků. Vnímala jsem je, pískali a měli britské vlaječky. Paříž je blízko Británii, takže je to pro všechny fanoušky jednodušší. Jednou jsem tu hrála proti Francouzce, ale řekla bych, že v tom utkání byli víc slyšet Britové než domácí. Miluju tu atmosféru tady, je to něco krásného a člověku to dodá hodně energie a síly. Díky všem, co jsou tady.